Sponzoři stránek

J A K Z L A N Ě U D Ě L A T T Y G R A

Autor článku: Milan Matušek

Použitý model, výrobce, měřítko: Mi-24V, Revell/Monogram, 1:48

Použité doplňky: CMK 4080, Pavla U48-12, Tally Ho S48 010, Tally Ho R48014, masky Eduard XF085

Tento článek popisuje stavbu modelu Mi-24V v podobě s atraktivním obrázkem tygra na boku trupu. Jako výchozí model byl použit Mi-24 Revell, což je původní Monogram v měřítku 1:48.

V klasické krabici s bočním otevíráním na nás čeká 149 dílů z okrového plastiku, 13 čirých dílů (nakonec jsem použil 82 okrových a 12 čirých, ale žádný bez úpravy) a obtiskový arch, který nám nabízí výběr ze tří kamufláží – ruskou z roku 1992, východoněmeckou z roku 1989 a ze sloučené Bundesluftwaffe z roku 1991. Formy pochází z druhé poloviny 80. let minulého století. Výlisky jsem porovnával s výkresy z publikace 4+, dále jsem čerpal z publikace WWP a fotek z internetu. Výrobce prohlašuje na krabici, že nám nabízí Mi-24D, ale ta obsahuje díly i pro verzi V. Po přiložení polovin trupu na výkres jsem shledal, že výkresům poměrně dobře odpovídá část trupu po stykovací přepážku trup-ocasní nosník (jen trupu přebývají cca 2 mm na výšce). Výrobce nevystihl jednu dost charakteristickou vlastnost trupu a sice, že od konce kabiny pilota je zkroucen o přibližně 2°30´ doprava, což se projevuje nahrbením vrtulníku při stání na pravou stranu. Dveře nákladní kabiny mají na obou stranách stejnou velikost, na pravé by měly být nižší právě kvůli zkroucení trupu. Na krytu AI-9V chybí rušič L-166. Překryt kabin osádky nemá z čelního pohledu úplně přesný tvar bubliny, ale je na hranici možností formy a pro mě z tohoto pohledu naprosto použitelný, jen zamrzí přílišná tloušťka a tím poměrně značný výsledný čočkovitý efekt. Zcela nevyhovující jsou pracovní prostory operátora a pilota, jejich vybavení je z velké části vymyšlené, naopak nákladní kabina je ve srovnání s kokpity a fotkami poměrně dobře provedena včetně boků, které jsou vylisovány z průhledného plastiku spolu s okny. Výrobce přiložil i makety motorů, které se však hodí pouze na to, aby tvořili výstupní rouru. Hlavní podvozek je trochu zjednodušený, chybí mu 3 vzpěry tvořící charakteristickou pyramidu a kola mají o cca 1 mm menší průměr, na druhou stranu příďový podvozek se povedl o poznání lépe. Ocasnímu nosníku chybí na délku cca 9 mm, stabilizátory mají špatný půdorys i přílišnou tloušťku. Na koncovém nosníku nejsou znázorněny některé odvětrávací otvory ani mřížka skrývající havarijní zapisovač SARPP. Křídlům přebývá na rozpětí cca 18 mm. Hlava nosného rotoru má špatně znázorněné ukotvení listů k osovým závěsům, úpravu si zaslouží i tlumiče kývání, každému listu nosného rotoru chybí cca 5 mm na délce a navíc mají špatný tvar koncového oblouku. Z výzbroje nám kromě palubního kulometu výrobce nabízí čtveřici raketových bloků UB-32 i s nabitými raketami a čtveřici pěkných raket 9M17P Falanga, v rámečcích jsou i značně nepřesné rakety 9M113 Šturm. Abych jen nehanil, kvalitně ztvárněn je např. vyrovnávací rotor. Přes to všechno se jedná o nejlepší čtvrtkovou Mi-24 na trhu a s pomocí mnoha doplňků je možné se dopracovat ke zdařilé zmenšenině skutečného stroje nebo, pokud se s tím smíříme, nedostatky ignorovat. Já jsem si vybral tu náročnější cestu – co nejpřesnější model s použitím jen některých doplňků.

Na začátku stavby by si měl každý uvědomit, co všechno chce vylepšit, aby dostal představu o náročnosti projektu, já jsem to neudělal a čím více jsem stavebnici srovnával se skutečností, tím více jsem zjišťoval, co je potřeba upravit, dodělat, nahradit. Stavebního návodu jsem se příliš nedržel, jednotlivé podsestavy (interiér, nosný a vyrovnávací rotor, podvozky, výzbroj) jsem barvil a patinoval zvlášť. K lepení jsem používal lepidlo Revell Contacta, různá sekundová lepidla, k barvení převážně barvy Agama a olejovky Koh-i-noor a Umton ředěné „rychleschnoucím přípravkem“ (krok vedle, vhodnější je White Spirit od Winsor and Newton), lak Sidolux v kombinaci s matnou básí Tamiya.

Začal jsem kokpity operátora a pilota. Ze stavebnice jsem použil pouze podlahu a po ztenčení i ventilátorky. Z návodu k leptům Eduard jsem si zvětšil náhled leptů a podle nich vyrobil z výstražné tabulky všechny přístrojové desky a panely, přístroje jsem vystříhal z fólií Aerodetail B&B Vsetín a podlepil jimi přístrojové desky, rámečky přístrojů jsem zhotovil z měděného drátku. Ten jsem využil i na další detaily jako jističe, přepínače, ochranné rámy. Hlavu zaměřovače pilota jsem použil ze stavebnice Su-25, u operátora je celá samodomo, upravit bylo nutné i pedály nožního řízení, kolektiv, cykliku, doplnit brzdu nosného rotoru, nouzové odhozy obou dveří, palubní hodiny, ukazatel výstražného přijímače SPO-15, rozvod klimatizace, držáky zrcátek. Tunel mezi kabinou pilota a nákladní kabinou bylo nutné vyrobit od základu nový a slícovat jej s nákladní kabinou, což nebylo zrovna snadné. Pak už zbývalo jenom všechno nabarvit a patinovat. Použil jsem tyrkysovou syntetickou Agamu C 35 a na detaily lihové Agamy. Patinoval jsem černou olejovkou a po přelakování polomatným lakem provedl drybrush detailů. Nákladní kabina už nebyla tak náročná, protože výrobce provedl mnohem lepší práci. Doplnil jsem poutací oka pro náklad na podlaze, palivovou trubku na začátku tunelu, madla pro otevírání dveří, rozvodnou krabici výzbroje na zadní stěně pár hadiček a detailů na lafetách pro ruční zbraně, osvětlení na stropě kabiny. Kabinu jsem nastříkal syntetickou světlou raččí šedou Agamou A45 M a patinoval již popsaným způsobem. Navíc jsem na dveře nanesl obtisky znázorňující rozměry kabiny pro rozložení nákladu a těsnění pro hermetizaci. Abych mohl uzavřít trup zpracoval jsem ještě šachtu příďového podvozku. Odřezal jsem kryt podvozku vylisovaný dohromady se šachtou, doplnil jsem na něj světlo signalizace vysunutí a kabel napájení. Do šachty jsem zpracoval podle fotek přepážky a systém hydraulického zasouvání.

Obě poloviny trupu jsem přeryl do negativu a doplnil nýty podle výkresu ve 4+ a zejména fotek. Na skutečné mašině jsou sice pozitivní, ale nevím jak je vytvořit, proto jsem je udělal negativní. Doplnil jsem krytky, madla pro pohyb obsluhy, závěsy pro vnější podvěs na spodku trupu, pancíře na motorech, upravil jsem viditelnou část hlavního reduktoru, na pravém krytu AI-9V jsem zatmelil žebrování sání vzduchu, na levém krytu jsem vyrobil novou výstupní rouru z AI-9V, ze sady CMK 4080 jsem doplnil na kryt AI-9V rušič L-166, antény Berjozka na bocích přídě, pouzdro se zaměřovací aparaturou Raduga vpravo na přídi a anténu pro navádění střel vlevo na přídi. Na doplňcích jsem upravil rytí podle fotek a tam, kde bylo potřeba, doplnil nýty. Dále bylo potřeba znovu vyrobit nebo upravit teploměr za naváděcí anténou střel, pitot-statické trubice, stupačku na pravé straně, přistávací reflektor na levé straně, reflektor mezi Radugou a naváděcí anténou, oka pro ukotvení listů NR mezi kabinou KV a nákladní kabinou a na radioúseku, upravit PZU, oka pro uchycení EVU nad vraty nákladní kabiny, vrata nákladní kabiny, anténu ARK-U2, rámovou a všesměrovou anténu ARK-15, antény SRO-2 Chrom pro 1. pásmo na přídi, anténu SRO-2 Chrom pro 3. pásmo, anténu GPS a tyč se snímačem DUASS na kabině operátora. Výstupní roury motorů jsem odříznul a vytvořil nové z plechovky od Spritu odpovídající verzi V. Do motorů jsem ještě doplnil poslední kolo volné turbíny, stojiny a kryt hřídele náhonu do hlavního reduktoru.

Na trupu jsem upravil profil nálitků pro přilepení křídel podle profilu křídel ze sady CMK 4080, opět následovalo přerytí a doplnění nýtů. Spoj trup-křídlo je potřeba dobře slícovat, abychom se vyhnuli nadměrnému tmelení, mě se to kupodivu podařilo a tak stačil na tmelení šedý tmel od Tamiyi (kterým jsem používal na celý vrtulník). Na spoj trup-křídlo jsem ještě doplnil boule kryjící kování pro spojení trupu a křídel a na konce křídel vybíječe statické elektřiny. Závěsníky jsou odlity zvlášť od aerodynamických přechodů do křídel a udržení vzájemné geometrie se mi příliš nepodařilo, navíc v návodu není určeno, které aerodynamické přechody patří na vnější a které na vnitřní pozici. Na závěsnících a aerodynamických přechodech bylo potřeba některé spáry a krytky zatmelit a jiné vyrýt znovu. Protože jsem stavěl verzi V, tak jsem odpalovací zařízení pro střely Šturm vyrobil zcela nové, protože ty ze stavebnice byly nepoužitelné.

V ocasním nosníku jsem upravil anténu systému DISS upravil stabilizátory do použitelné podoby, vyrobil novou ostruhovou vzpěru, nový maják, novou anténu odpovídače na hřbetě ocasního nosníku za majákem, anténu R-852, anténu R-828 Eukaliptus, anténu R-853, drátovou anténu KARAT M-24 (JÁDRO 11), odřízl koncový nosník, vložil mezikus z plastových destiček, znovu nalepil koncový nosník, celé přetmelil, vybrousil a doplnil odvětrávací otvory.

V koncovém nosníku jsem vyřízl otvor pro mřížku kryjící zapisovač SARPP, vložil jej dovnitř a nalepil mřížku, přes kterou stejně není vidět. Odstranil jsem aerodynamický kryt koncového reduktoru, který na mnou vybraném vrtulníku není, doplnil odvětrávací krytku, antény SRO-2 Chrom pro 1. pásmo, anténu SRO-2 Chrom pro 3. pásmo na spodní straně, sběrač pro přívod proudu na vyrovnávací rotor a vybíječ stat. elektřiny na vrcholu koncového nosníku.

V šachtě hlavního podvozku jsem odříznul středovou přepážku a nahradil ji novou, odpovídající Mi-24 V. Podvozkové nohy jsem za pomocí plastových tyčinek dotvořil k obrazu svému, doplnil uzemnění, brzdové hadice a hadice ke vzduchovým lahvím. Do šachty jsem zjednodušeně znázornil systém zasouvání a ovládání krytů šachty a jejich vitřní reliéf. Šachty hlavního a příďového podvozku jsem nabarvil syntetickou světlou raččí šedou Agamou A45 M a podvozkové nohy světle modrou syntetickou Agamou C15 P a patinoval popsaným způsobem. Kola hlavního a příďového podvozku jsou použity od Pavly, přední jsou v pořádku, hlavní mají o cca 1 mm větší průměr, musel jsem nahradit trubku vedení vzduchu pro lamelovou brzdu kol drátem a výrazně je podhustit, jednak pro získání nahrbeného postavení a jednak pro získání nízkého posezu zadní části trupu.

Na hlavě nosného rotoru jsem upravil závěsy listů, tlumiče kývání, doplnil jsem unášeč talíře automatu cykliky, kalíšky na osových závěsech, kabel vyhřívání a osvětlení listů a hadici pro přívod hydraulické kapaliny do tlumičů. Na hlavu jsem použil různé odstíny šedých a metalických syntetických a lihových Agamek a patinoval olejovkami. Listy nosného rotoru jsem prodloužil, přeryl, upravil kořenovou část listu dle verze V, doplnil signalizátor porušení nosníku, šrouby na kování a z kousku čirého plastiku osvětlení na koncovém oblouku. Na horní část listu jsem použil syntetickou Agamu R 11, na spodní lihovou černou s pár kapkami bílé, na koncový oblouk žlutou a na náběžnou hranu stříbrnou a bílou. Na spodní stranu jsem nanesl modrá čísla sekcí, ale nakonec nejsou vidět. Rytí jsem napustil černou olejovkou. Vyrovnávací rotor jsem opět přeryl, doplnil šrouby na kování, kalíšky na osových závěsech, kabely pro vyhřívání, nastříkal jsem jej upraveným odstínem použitým na podvozkových nohách, nastříkal červené konce listů a náběžné hrany a napatinoval.

Zvolil jsem si výzbrojní variantu, která je sice možná, ale kterou pravděpodobně nikdy mnou zvolený stroj nenesl. Kulometu v přídi jsem vyrobil nové hlavně z injekčních jehel a mezi ně vlepil stočenou torzní pružinu. Nádrže jsem si nechal vysoustružit od spolupracovníka, doplnil jsem jenom plnící hrdlo, vypouštěcí kohout, přípojky k závěsníku, stabilizační křidélka a sváry zdrátků. Raketové bloky UB-32 jsem složil ze dvou částí. Přední aerodynamický kryt jsem použil z bloků ze sady Tally Ho, u kterých jsem odvrtal hlavně na větší průměr a prostředních pět hlavní nahradil injekčními jehlami. Zbytek těla jsem použil po úpravě ze stavebnice. Rakety Šturm jsou vyrobeny celé nové z profilu Evergreen, pásky Tamiya a zbytků plastiku.

Původně jsem zamýšlel postavit vrtulník v taktické NATO kamufláži, ale poté, co v Přerově spáchali tygří zbarvení a já se dostal k fotkám, ze kterých bylo možné vytvořit obtisky, neubránil jsem se. Čekala mě tedy výroba vlastních obtisků. Z fotek skutečného vrtulníku jsem vybral ty, na kterých jsou z boku vyfoceni tygři na bocích přídě, odlupující se plechy na ocase, kresba na podvozkových krytech, slečna na přídavných nádržích, trupové číslo na ocase a na přídi. V programu Corel Photoshop jsem z fotek odstranil nahrubo nadbytečné části, odlesky a stíny nýtů a spár. Poté jsem obrázky převedl do Corel Draw, dokončil oříznutí obtisků, poladil mírně odstíny barev a upravil jejich velikost. Protože jsem si tyto obtisky nechal vytisknout na čirý obtiskový papír od Propagteamu, musely mít bílý podklad, a proto jsem pod ně nechal na ploteru vyříznout masky z maskovací fólie Tally Ho. Trupové číslo na ocase a na přídi jsem si nechal vytisknout na zakázku u firmy Hekttor zabývající se modelovou železnicí (v současnosti již tuto službu bohužel nenabízí). Obával jsem se rozříznutí obtisků na pravé straně, protože jsem chtěl otevřít dveře pilotní a nákladové kabiny. Vyrobil jsem si šablony z papíru podle dílů stavebnice, rozměřil jejich polohu na obtisku, tužkou překreslil jejich obrys a potom vyřezal skalpelem. Podařilo se mi to poměrně dobře a nutné byly jenom drobné korekce štětcem a lihovkami na okrajích obtisků. K usazení obtisků jsem využil vodičky Agama, na které obtisky reagovali velmi dobře, ale zejména u rozměrné hlavy tygra jsem jim raději pomohl naříznutím. Drobné nepřesnosti mezi obtisky a bílým podkladem jsem vyretušoval štětcem a lihovkami.

Po odmaštění povrchu jsem jej celý přestříkal GSI Surfacerem 1000 a opravil nedostatky. Následoval nástřik bílé lihové Agamy s pár kapkami černé na celý povrch trupu. Zamaskoval jsem části, na které přišli obtisky a vymaskoval jsem bílé pruhy páskou Tamiya a maskolem od Agamy. Protože nerad mýchám barvy kvůli pozdějším opravám použil jsem lihovou Agamku oceánská šedá B 3. Maskování a odmaskování bylo zkouškou trpělivosti, ale to nejhorší mě teprve čekalo-ocas. Nejdříve jsem si tužkou předkreslil tvar červených polí a nastříkal je od ruky kombinací lihové červené 40% a oranžové 60% lihové Agamy. Potom jsem doplnil od ruky žluté skvrny. Nejhorší bylo předkreslit černé pruhy měkkou tužkou a následně je vybarvit syntetickou Agamou barvy pneumatik 35M, protože jsem měl jen jeden pokus a oprava by byla velmi náročná. Kdo si zkusil v jedné ruce držet tak dlouhý trup a v druhé štětec, s minimální možností opřít si ruku, ví o čem mluvím. Dnes bych už použil akrylovou Vallejo pro její lepší vlastnosti při nanášení štětcem, protože u syntetik jsem měl díky svým malým zkušenostem problém s ředěním a místy jsou vidět tahy štětcem. Celý povrch jsem následně zlehka přeleštil smirkem zrnitosti 2500, vykartáčoval a nanesl vrstvu Sidoluxu ředěného 1:3 ve prospěch tamiyáckého ředidla X-20. Povrch jsem ještě přeleštil hadříkem a mohl jsem nanášet obtisky. Použil jsem popisky z aršíku od Tally Ho a vybral jen ty, které jsou vidět na fotkách (jedná se zejména o označení druhu provozních kapalin) a obtisky, které jsem si navrhnul sám. Následoval polomatný lak Sidolux+Tamiya Base. Už zbývalo jenom nastříkat očouzení od motorů, doplnit poziční světla, z barevného plastu přetřeného Lak fixem od Agamy, sestavit zvlášť nabarvené podsestavy a titěrné díly jako antény a vybíječe statické elektřiny. Rytí a spáry jsem nenapouštěl, protože jsem si na to jednak netroufnul a také jsem se bál, že to přeženu a bude to rušit tygří zbarvení. Popisky, opotřebení a očouzení od výfukových plynů odpovídají stavu po návratu z Tigermeetu v roce 2004 a nalétání přibližně 25 hodin.

Pod model jsem ještě zhotovil podložku imitující stojánku a skleněnou pokličku, aby se na něj neprášilo. Rám podložky jsem si nechal zhotovit u stolaře a do něj nalepil 1 mm tlustou plastovou desku z reklamní agentury. Do ní jsem vyryl spáry znázorňující mezery mezi betonovými panely, brusným papírem naznačil strukturu betonu, odlišil jsem panely nástřikem tónované Agamy 31M, napustil povrch černou olejovkou, přestříkal matným Sidoluxem, do spár nalepil statickou trávu a vytvořil několik mastných skvrn od olejů a maziv. Skleněnou pokličku jsem si nechal zhotovit na zakázku u sklenáře.

Byl to můj první velký projekt, u kterého jsem navíc vyzkoušel mnoho nových věcí poprvé v modelářském životě-přerývání, nýtování (nýtovací kolečka od Petra Douska jsou velmi kvalitní a i přes vyšší cenu doporučuji), patinu olejovými barvami, maskování překrytu, použití odlévaných doplňků. Současně je to moje druhá čtvrtková stavebnice a druhý stříkaný model.

Na závěr bych chtěl poděkovat pár lidem bez nichž by model nebyl takový jaký je: Czvaldovi za výkres a zapůjčení nýtovadel, Igorovi za obtisky, Marošovi za masky, Solimu za vysoustružení nádrží, Rosťovi Axmannovi za fotky, Rosťovi Čechovi a Lopuchovi za pomoc na Modellbrnu, Kvasňovi za podložku a všem ostatním, na které jsem případně zapomněl, se omlouvám.

Model jsem začal stavět někdy na začátku srpna 2004, ukončil jej 3. dubna 2007 v 21:45 hod., pracoval jsem na modelu skoro každý den a délku stavby přičítám jednak složitosti projektu, ale hlavně nezkušenosti a mladické nerozvážnosti. Inu chybami se člověk učí.

Přehled doplňků ke stavebnici Revell/ Monogram:

CMK 4080 Mi-24 V/P Armament set - obsahuje nová křídla s opraveným rozpětím, závěsníky, anténu navádění střel Šturm, naváděcí zařízení Raduga, rušič L-166 a konverzi na Mi-24 P – pevný kanón a zaslepení střeleckého stanoviště kulometu
CMK 4081 Mi-24 V/P Exterior set - obsahuje nové stabilizátory, díly na prodloužení ocasního nosníku, přídavné nádrže, nová kola a výmetnice ASO-2V pod ocasní nosník
Pavla models C48008 - obsahuje kokpity pro verzi D)Pavla models U48-12 (obsahuje nová kola
Pavla models U48-13 - obsahuje výmetnice ASO-2V dvou variant, pod ocasní nosník a v aerodynamickém krytu na zadní část trupu
masky Eduard XF085 - v současnosti již nejsou v nabídce Eduardů
Eduard Mi-24 Hind exteriér 48266
Eduard Mi-24 Hind interior 48267
Part Mi-24D S48003 - obsahuje vnitřní a vnější detaily
Part Mi-24D S48004 - obsahuje odpalovací zařízení střel Falanga a výmetnice ASO-2V
Cobra company 48018 Hind exterior detail set - obsahuje výmetnice ASO-2V na boky trupu, odkrytý rušič L-166 a chladiče výstupních plynů EVU
Cobra company 48020 Mi-24 F Conversion - obsahuje díly pro konverzi na Mi-24 )
Cobra company 48021 Russian weapons set 1 - obsahuje závěsníky, raketové bloky B8-V20 a střely Šturm
Cobra company 48022 Russian weapons set 2 - obsahuje závěsníky, přídavné nádrže PTB 450, střely Šturm a kulometné kontejnery
Cobra company 48023 Russian weapons set 3 - obsahuje závěsníky, kontejner GUV s granátometem, střely Šturm a kanónový kontejner UPK-23-250
Tally Ho R48014 - obsahuje dva raketové bloky UB-32

Obtisky:

Tally Ho S48 010 - obsahuje popisky na české Mi-24 D a V
Propagteam 48014 - obsahuje obtisky na šedošedou kamufláž NATO
MPD decal 48003 Mi-24 D „tlama+tygr“ - obsahuje obtisky na Mi-24 D trup. č. 4011 z prostějovského 51. pluku
Linden Hill Decals 48006 Bush wars Hinds 1
Linden Hill Decals 48012 Bush wars Hinds 2
Linden Hill Decals 48013 - obsahuje popisky v azbuce

Fotografie postaveného modelu najdete na příslušném místě v Galerii.

Menu

Sponzoři stránek

J A K Z L A N Ě U D Ě L A T T Y G R A