J A K V Y P Ě S T O V A T D Ž U N G L I N A
P Á R C E N T I M E T R E C H

Autor článku: Daniel Ševčík
Použité doplňky: balzová deska tloušťky 5mm na rámeček, balzový špalík 4x4 cm na kmen, čtyřžilový telefonní kabel, datový kabel mnohožilový podobný kabelu UTP cat 5e, epoxydová pryskyřice 1200/371, papír, pouštní červený písek (z nějakého hobbymarketu), biostelivo pro kocoury, foliáž Polák, statická tráva Noch, posyp Noch (lístečky na kmenu stromu), displerzní lepidlo, sekundové lepidlo, lihové mořidlo, toaletní papír, Sidolux, nitrolak, matný autolak ve spreji, dvousložkový tmel Tamiya, Surfacer 500 (kmeny) a 1000 (listy), Kabuki páska KPM Bratislava, větvička ze staré uschlé bonsaje, usušený vylouhovaný čaj

Již
delší dobu jsem chtěl vytvořit džungli s
vojáky. Před více jak rokem jsem
vyzkoušel,
inspirován
kolegou Lopuchem, vytvožit
rámeček z balzy s vnitřním prostorem 8 x 8 cm,
což v měřítku 1:72 odpovídá 5,76 x
5,76 m.
Představoval
jsem si oddychovku, kde se mohu vyřádit
na vytváření rostlinek. Po
probrání variant jsem se rozhodnul
využít několik figurek ze sady Special Forces od ESCI a
udělat minidiorámu, ve které půjdou
Zelené barety po pěšině v džungli pod
mohutným stromem a ve předním rohu
zkusím vytvořit vodu, jak často
používá Lopuch, podle postupu Martina
Schustera.
Pohledal jsem na internetu a shromáždil
řadu fotografií. Nakonec padlo rozhodnutí udělat
džungli
ne úplně hustou, kde není vidět na metr, ale s
řadou
jednotlivých rostlinek. Na břeh
vyzkouším
statickou trávu od Nochu. Něco jsem měl
naplánované, něco jsem řešil za
pochodu. Tento článek popisuje odpověď na otázku
"Jak udělat džungli".
Prvním krokem
tedy bylo vytvoření rámečku. Je
udělána z balzového prkna tloušťky 0,5
cm.
Slepený
rámeček vždy přetírám
lihovým mořidlem, tentokrát jsem použil
malachitovou zeleň. Až je to zaschlé,
přetírám to 2-3-mi vrstvami nitrolaku. Po
té jsem si dal asi roční pauzu
,
po které jsem se na Vánoce 2008 dokopal k tomu
začít budovat zamýšlenou
diorámku. Vrchní část
rámečku diorámy tvoří
čtvercový rámeček, na který ze spodu
nalepím lepenku, která tvoří podlahu
pro vytváření
terénu.
Na tuto lepenku jsem nalepil další 2 vrstvy
hrubší lepenky, kterou jsem ve předním
rohu seříznul pro vodu a v zadním rohu
vyříznul nepravidelnosti kmene, abych ho mohl nalepit na
spodní lepenku. Po té jsem povrch
potáhnul toaletním papírem,
který jsem napouštěl řídkým
disperzním lepidlem a povrch posypal
jemným načervenalým
pouštním pískem zakoupeným
před léty pro vietnamské diorámy v
nějakém hobbymarketu. Až byl písek
zaschlý, zalil jsem přední prohlubeň vodou z
epoxidové pryskyřice 1200/371 dle návodu Martina
Schustera. Vystačil jsem si s pivním
víčkem, které má objem 3 ml a do
pryskyřice jsem přidal 0,2 ml tvrdidla. Poměr není
úplně přesný (má být
100:6,5), ale byl dostačující. Do pryskyřice jsem
dal trošičku (jedna kapka je příliž a pryskyřice
není vůbec průhledná) akrylky. Po cca 6-ti
hodinách jsem vytvaroval vlnky. Nakonec jsem pryskyřici
natřel lesklým lakem.
Flóru jsem
zahájil vysocháním tvaru kmene stromu
z uříznutého špalíku. Balza
je měkká, dlabalo
se dobře, jen je
třeba dát pozor na odříznutí
většího
kusu materiálů, než
člověk zamýšlel. Vytvořil jsem základ
pro 4 větve a 5 vystupujících kořenů.
Větve jsou
vytvořeny klasickým způsobem
ze zkroucených
drátů (ideálně nějaké
datové, já použil nějaké
dráty, které mi před lety dal bratranec,
vypadají jako UTP, ale svazek obsahuje více žil).
Tentokrát jsem je ani nezbavoval
bužírky. Zkroucené
drátky jsem opět obmotal
proužky toaletního papíru,
fixoval zředěným disperzním lepidlem a nechal
zaschnout. Tam, kde jsem na kmenu nechal
místa na větve, jsem
vydlabal
dírky a větve přilepil sekunďákem
do těchto děr. Přechod kmen - větev jsem oblepit toaleťákem.
Po zaschnutí jsem zadní části kmene
oblepil kabuki páskou, aby se tan nedostala barva. Nebudu
nikoho
napínat, dostala.
Místa, kde bude kůra jsem
potřel displerzním
lepidlem a posypal rozemletým kočičím
biostelivem, které vytvořilo pěkně rozpraskaný
povrch.
Následoval
nástřik sjednocujícím Surfacerem 500.
Potom nástřik černou akrylkou, pak různé
hnědé a šedé akrylky. Po té
jsem některá místa nastříkal zelenou,
abych jsem znázornil mech na kmenu. Po té jsem
vybraná
místa
natřel disperzním lepidlem a posypal posypem
lístečků od Nochu a po zaschnutí
přestříkal bezbarvým lakem kvůli fixaci.
Po té jsem vzal foliáž od Poláka a
roztrhal ji na
kousíčky
tak 1 x 1 cm (a podle potřeby i menší), ty jsem
ještě rozcupoval, aby vzniknul prostorový efekt a
lepil disperzním lepidlem na větvičky. Strom jsem opět
přestříkal lakem a po zaschnutí vlepil do
připraveného místa do
diorámy.
Vzniklou mezeru mezi povrchem a kmenem jsem
pořešil hustým
disperzním lepidlem, na které
jsem nasypal
pouštní písek. Písek jsem
ještě
napouštěl
řídkým lepidlem kvůli fixaci. Po té
jsem do míst, kde bude vegetace nasypal na
rozetřené sekundové lepidlo
vylouhovaný vysušený čaj,
který pěkně imituje podklad na zemi v džungli. Čaj jsem
rozemlel v mlýnku na kávu, ale do
některých míst jsem nasypal čaj i
nerozemletý. Je tvořen
tlejícími listy, dřevem, kůrou nebo
drobnými větvičkami. Na cestičku jsem čaj nasypal jen
minimálně, něco se tam v reálu dostane, ale je
zašlapáno
procházejícími lidmi. U paty kmenu
stromu jsem nasypal lístečky od Nochu, abych
znárornil vyrůstání
popínavé rostliny, kterou jsem už před
tím vytvořil na kmenu. Na konec jsem natřel
světlé dřevo stromu tříslovou barvou, nechal
zaschnout, přelakoval a metodou
nanášení tmavší
barvy a jejího stírání
uchošťouchy jsem znázornil strukturu dřeva.
Další
přišla na řadu tráva. Měl jsem sice již
dříve trávu, u které byla
stébla v řadě odstínů, ale
sehnal jsem
balíček statické trávy Noch,
která má delší
stébla, než ta předchozí, ale
navíc
má nádhernou trávovou barvu.
Tráva by měla růst nahoru, což se mi na
předchozích diorámách
nepodařilo znázornit. Pokud to člověk nechce dělat
ručně,
musí použít speciální
nástroj, který pracuje na principu
elektrického odpuzování.
Potřebný nástroj se
dá
sehnat v
prodejnách pro
železniční modeláře
za
cenu kolem 4 000,- Kč. To je na tak často využitelnou pomůcku vyloženě
za hubičku. Naštěstí ocelový oř
pomohl. Konkrétně kolega Eman, který je
železniční modelář našel na jednom
webu návod
na sestavení travního
sypače samodomo.
Cena všech potřebných věcí je jen
zlomkem
profesionálního
nostroje. Eletrickou plácačku na
létající hmyz jsem sehnal za
nějakých 80,-Kč v opavské Tipě, stejně jako
krokodýlky, sítko problém nebyl a za
hodinu rozborky a pájení bylo hotovo. A ono to
fungovalo. Do plácačky jsem dal baterie, do
připájeného sítka jsem nasypal
trávu, druhý drát zakončený
krokodýlkem jsem připojil ke
špendlíku, který jsem
zapíchnul do plochy potřené disperzním
lepidlem. Na lepidlo jsem sypal nabitou trávu a ta opravdu
stojí. Dokonce to má i pěkně efekty
zejména ve chvíli, kdy ze setkají oba
póly, např. se krokodýlek dotkne sítka
a je zapnut okruh. Pecka je pěkná
doprovázená solidní jistřičkou.
Další
na řadu přišly rostliny. U vody bude několik lopuchů, jeden
keřík s malými listy a u stromu
kapradiny,
kapraďovitá palma, fíkusovitá rostlina
a jestě jeden typ,
který
jsem nakonec z prostorových důvodů ani nepoužil.
Základem byly kamizukuri, což jsou laserem
vyřezávané listy do papíru,
které stačí nabarvit, vyloupnout a slepit. V 72
se však nedělají, takže jsem si pomohl
sám. Z webu http://www.tasca-modellismo.com/english/item4.html
jsem si
stáhnul
JPG, kde již byly rostlinky předkresleny a tyto JPG jsem si
rozložil
na A4 a vytisknul na tenký fotopapír. Zkusil jsem
to vytisknout na normální kvalitní
papír do tiskáren a také se s
tím pracovalo dobře. Na tomto webu jsou také
fotografie rostlin vytvořených pomocí těchto
listů, které slouží jako pěkná
inspirace. Pracuji tak, že si jednotlivé
obdélníčky s listy vystřihnu, rohy
přilepím lepící páskou
Tamiya
na umělohmnotnou podložku, která se
používá do sešitu
(lenoch)
a vyřezávám skalpelem Excel. Nevýhodou
je vysoká spotřeba čepelek, protože se často
odlamují hroty. Občas se stane, že se část listu
utrhne. V přírodě jsou také různé
nepravidelnopsti, takže to jen naopak rozbije tvarovou stejnost
jednotlivých listů. Na vyřezané listy potom
přilepím sekunďákem drátky
zbavené
bužírky, které představují
řapíky listu. U hrubších
drátů není problém, ale
zbavování bužírky drátků
telefonního kabelu je dost
pakárna, protože
jsou velmi tenké a tak může docent Sejkora zvolat: "Člověče,
vy jste ho přeříz". Tyto tenké dráty
jsem potřeboval na malé lístečky
křoví, které bude nad vodou, takže
zbytí nebylo. Nalepené listy jsem
napíchal do pěnového polystyrénu,
malé lístky přilepil Tack-Item a
přestříkal Surfacerem. Na ten jsem nastříkal
barvy. Na spodky listů vždy světlejší
zelené, na vršek tmavší. Je
třeba využít více odstínů, jinou
zelenou má kapradí, jinou fíkus nebo
lopuch. Po tom jsem ručně namaloval žilky na listech
světlejší zelenou nebo na lopuchy Chromate zink
yellow. Listy jsem pak přetřel Sidoluxem (proč jen mi
připomíná Bistrol?), který
výrazně snižuje odlupování barvy při
ohýbání stonků nebo při styku s
pinzetou. Odloupnutou barvu pak opravím malým
štětcem a Sidoluxem.
Větší
rostlinky jsou 2. Nejdříve jsem udělal kapraďovitou
palmu. Opět jsem kmen vytvořil
ze zkroucených
drátů, na které jsem jeden drát
omotával. Na tento
kmen
jsem nanesl toaletní papír, přilepil ho
tupováním štětcem namočeným
v řídkém disperzím lepidle. Až to
zascho, natřel jsem kmen lepidlem a posypal tím
jemným pouštním pískem do
terárií. Kmen jsem pak nastříkal
Surfacerem a natřel akrylovou barvou Valejo na
štětec odstínu Tan -
tříslová. Barvu je
samozřejmě možno
i stříkat. Po zaschnutí jsem na
vršek palmy
naplácal
hrudku dvousložkového tmelu Tamiya, kterou jsem skalpelem
dotvaroval ke stávajícímu kmenu. Do
tmelu jsem napíchal listy a nechal zatuhnout. Pak jsem listy
zafixovával ve tmelu kapičkou sekunďáku. Po
té jsem je natvaroval a zohýbal podle potřeby.
Tmel jsem natřel disperzním lepidlem, posypal
pískem a po zaschnutí nabarvil Valejem. Po
proschnutí jsem vršek natřel lepidlem a posypal
statickou trávou a bylo hotovo.
Druhou rostlinou je
keřík nad vodou. Kmen je kousek větvičky uschlé
bonsaje, který se mi
tvarově hodil k
tomu, aby představoval křoví, které se dere za
sluncem mimo stín
stromu,
který je nad ním a zároveň se
tyčí nad vodou. Na konce větvičky jsem nalepil stopky
malých listů, což bylo opět
složitější. Nejvíce se mi osvědčilo
kápnout na konec větvičky sekunďák, nechat ho
zhoustnout a pak do něj zapíchnout list. S křovím
se špatně manipulovalo, dokonce mi upadlo na zem,
ale většina listů neupadla, pouze změnila pozici,
což se snadno napravilo. Stopky listů v lepidle jsem natřel zelenou a
sekunďák tříslovou Valejo, která
dokonce odpovídá přirozené barvě
kmenu.
Následovalo
umístění rostlin do terénu. Do
vrchní části terénu jsem vyvrtal
díru, kápnul
sekundové
lepidlo a vložil natvarované listy -
ohnuté. První jsem lepil palmu, po té
rostliny z větších tropických listů,
pak fikusy, po nich malé kapradiny. Pak jsem se přesunul k
vodě, kde jsem přilepil lopuchovité rostliny a nakonec
křoví, které směřuje nad vodu. Odloupnutou barvu
na stopkách jsem opravil. Kolem palmy jsem nanesl
husté disperzní lepidlo, posypal
pískem a nechal zaschnout. Pak jsem to potřel lepidlem a
posypal čajem. Díry kolem ostatních rostlin
stačilo zamaskovat posypem z čaje.
Pak jsem přilepil figurky, odmaskoval okolní rámeček a bylo vymalováno. Stavba džungle není náročná na šikovnost ani finančně, pouze chce trošku více trpělivosti. Více fotek dokončeného modelu najdete v příslušném tématu v Galerii.



















