Menu

Sponzoři stránek

J A K   V Y P Ě S T O V A T   D Ž U N G L I   N A   

P Á R   C E N T I M E T R E C H  

Autor článku: Daniel Ševčík

Použité doplňky: balzová deska tloušťky 5mm na rámeček, balzový špalík 4x4 cm na kmen, čtyřžilový telefonní kabel, datový kabel mnohožilový podobný kabelu UTP cat 5e, epoxydová pryskyřice 1200/371, papír, pouštní červený písek (z nějakého hobbymarketu), biostelivo pro kocoury, foliáž Polák, statická tráva Noch, posyp Noch (lístečky na kmenu stromu), displerzní lepidlo, sekundové lepidlo, lihové mořidlo, toaletní papír, Sidolux, nitrolak, matný autolak ve spreji, dvousložkový tmel Tamiya, Surfacer 500 (kmeny) a 1000 (listy), Kabuki páska KPM Bratislava, větvička ze staré uschlé bonsaje, usušený vylouhovaný čaj

Již delší dobu jsem chtěl vytvořit džungli s vojáky. Před více jak rokem jsem vyzkoušel, inspirován kolegou Lopuchem, vytvožit rámeček z balzy s vnitřním prostorem 8 x 8 cm, což v měřítku 1:72 odpovídá 5,76 x 5,76 m. Představoval jsem si oddychovku, kde se mohu vyřádit na vytváření rostlinek. Po probrání variant jsem se rozhodnul využít několik figurek ze sady Special Forces od ESCI a udělat minidiorámu, ve které půjdou Zelené barety po pěšině v džungli pod mohutným stromem a ve předním rohu zkusím vytvořit vodu, jak často používá Lopuch, podle postupu Martina Schustera. Pohledal jsem na internetu a shromáždil řadu fotografií. Nakonec padlo rozhodnutí udělat džungli ne úplně hustou, kde není vidět na metr, ale s řadou jednotlivých rostlinek. Na břeh vyzkouším statickou trávu od Nochu. Něco jsem měl naplánované, něco jsem řešil za pochodu. Tento článek popisuje odpověď na otázku "Jak udělat džungli".   

Prvním krokem tedy bylo vytvoření rámečku. Je udělána z balzového prkna tloušťky 0,5 cm. Slepený rámeček vždy přetírám lihovým mořidlem, tentokrát jsem použil malachitovou zeleň. Až je to zaschlé, přetírám to 2-3-mi vrstvami nitrolaku. Po té jsem si dal asi roční pauzu , po které jsem se na Vánoce 2008 dokopal k tomu začít budovat zamýšlenou diorámku. Vrchní část rámečku diorámy tvoří čtvercový rámeček, na který ze spodu nalepím lepenku, která tvoří podlahu pro vytváření terénu. Na tuto lepenku jsem nalepil další 2 vrstvy hrubší lepenky, kterou jsem ve předním rohu seříznul pro vodu a v zadním rohu vyříznul nepravidelnosti kmene, abych ho mohl nalepit na spodní lepenku. Po té jsem povrch potáhnul toaletním papírem, který jsem napouštěl řídkým disperzním lepidlem a povrch posypal jemným načervenalým pouštním pískem zakoupeným před léty pro vietnamské diorámy v nějakém hobbymarketu. Až byl písek zaschlý, zalil jsem přední prohlubeň vodou z epoxidové pryskyřice 1200/371 dle návodu Martina Schustera. Vystačil jsem si s pivním víčkem, které má objem 3 ml a do pryskyřice jsem přidal 0,2 ml tvrdidla. Poměr není úplně přesný (má být 100:6,5), ale byl dostačující. Do pryskyřice jsem dal trošičku (jedna kapka je příliž a pryskyřice není vůbec průhledná) akrylky. Po cca 6-ti hodinách jsem vytvaroval vlnky. Nakonec jsem pryskyřici natřel lesklým lakem.

Flóru jsem zahájil vysocháním tvaru kmene stromu z uříznutého špalíku. Balza je měkká, dlabalo se dobře, jen je třeba dát pozor na odříznutí většího kusu materiálů, než člověk zamýšlel. Vytvořil jsem základ pro 4 větve a 5 vystupujících kořenů. Větve jsou vytvořeny klasickým způsobem ze zkroucených drátů (ideálně nějaké datové, já použil nějaké dráty, které mi před lety dal bratranec, vypadají jako UTP, ale svazek obsahuje více žil). Tentokrát jsem je ani nezbavoval bužírky. Zkroucené drátky jsem opět obmotal proužky toaletního papíru, fixoval zředěným disperzním lepidlem a nechal zaschnout. Tam, kde jsem na kmenu nechal místa na větve, jsem vydlabal dírky a větve přilepil sekunďákem do těchto děr. Přechod kmen - větev jsem oblepit toaleťákem. Po zaschnutí jsem zadní části kmene oblepil kabuki páskou, aby se tan nedostala barva. Nebudu nikoho napínat, dostala.  Místa, kde bude kůra jsem potřel displerzním lepidlem a posypal rozemletým kočičím biostelivem, které vytvořilo pěkně rozpraskaný povrch. Následoval nástřik sjednocujícím Surfacerem 500. Potom nástřik černou akrylkou, pak různé hnědé a šedé akrylky. Po té jsem některá místa nastříkal zelenou, abych jsem znázornil mech na kmenu. Po té jsem vybraná místa natřel disperzním lepidlem a posypal posypem lístečků od Nochu a po zaschnutí přestříkal bezbarvým lakem kvůli fixaci. Po té jsem vzal foliáž od Poláka a roztrhal ji na kousíčky tak 1 x 1 cm (a podle potřeby i menší), ty jsem ještě rozcupoval, aby vzniknul prostorový efekt a lepil disperzním lepidlem na větvičky. Strom jsem opět přestříkal lakem a po zaschnutí vlepil do připraveného místa do diorámy. Vzniklou mezeru mezi povrchem a kmenem jsem pořešil hustým disperzním lepidlem, na které jsem nasypal pouštní písek. Písek jsem ještě napouštěl řídkým lepidlem kvůli fixaci. Po té jsem do míst, kde bude vegetace nasypal na rozetřené sekundové lepidlo vylouhovaný vysušený čaj, který pěkně imituje podklad na zemi v džungli. Čaj jsem rozemlel v mlýnku na kávu, ale do některých míst jsem nasypal čaj i nerozemletý. Je tvořen tlejícími listy, dřevem, kůrou nebo drobnými větvičkami. Na cestičku jsem čaj nasypal jen minimálně, něco se tam v reálu dostane, ale je zašlapáno procházejícími lidmi. U paty kmenu stromu jsem nasypal lístečky od Nochu, abych znárornil vyrůstání popínavé rostliny, kterou jsem už před tím vytvořil na kmenu. Na konec jsem natřel světlé dřevo stromu tříslovou barvou, nechal zaschnout, přelakoval a metodou nanášení tmavší barvy a jejího stírání uchošťouchy jsem znázornil strukturu dřeva.    

Další přišla na řadu tráva. Měl jsem sice již dříve trávu, u které byla stébla v řadě odstínů, ale sehnal jsem balíček statické trávy Noch, která má delší stébla, než ta předchozí, ale navíc má nádhernou trávovou barvu. Tráva by měla růst nahoru, což se mi na předchozích diorámách nepodařilo znázornit. Pokud to člověk nechce dělat ručně, musí použít speciální nástroj, který pracuje na principu elektrického odpuzování. Potřebný nástroj se dá sehnat v prodejnách pro železniční modeláře za cenu kolem 4 000,- Kč. To je na tak často využitelnou pomůcku vyloženě za hubičku. Naštěstí ocelový oř pomohl. Konkrétně kolega Eman, který je železniční modelář našel na jednom webu návod na sestavení travního sypače samodomo. Cena všech potřebných věcí je jen zlomkem profesionálního nostroje. Eletrickou plácačku na létající hmyz jsem sehnal za nějakých 80,-Kč v opavské Tipě, stejně jako krokodýlky, sítko problém nebyl a za hodinu rozborky a pájení bylo hotovo. A ono to fungovalo. Do plácačky jsem dal baterie, do připájeného sítka jsem nasypal trávu, druhý drát zakončený krokodýlkem jsem připojil ke špendlíku, který jsem zapíchnul do plochy potřené disperzním lepidlem. Na lepidlo jsem sypal nabitou trávu a ta opravdu stojí. Dokonce to má i pěkně efekty zejména ve chvíli, kdy ze setkají oba póly, např. se krokodýlek dotkne sítka a je zapnut okruh. Pecka je pěkná doprovázená solidní jistřičkou.        

Další na řadu přišly rostliny. U vody bude několik lopuchů, jeden keřík s malými listy a u stromu kapradiny, kapraďovitá palma, fíkusovitá rostlina a jestě jeden typ, který jsem nakonec z prostorových důvodů ani nepoužil. Základem byly kamizukuri, což jsou laserem vyřezávané listy do papíru, které stačí nabarvit, vyloupnout a slepit. V 72 se však nedělají, takže jsem si pomohl sám. Z webu http://www.tasca-modellismo.com/english/item4.html jsem si stáhnul JPG, kde již byly rostlinky předkresleny a tyto JPG jsem si rozložil na A4 a vytisknul na tenký fotopapír. Zkusil jsem to vytisknout na normální kvalitní papír do tiskáren a také se s tím pracovalo dobře. Na tomto webu jsou také fotografie rostlin vytvořených pomocí těchto listů, které slouží jako pěkná inspirace. Pracuji tak, že si jednotlivé obdélníčky s listy vystřihnu, rohy přilepím lepící páskou Tamiya na umělohmnotnou podložku, která se používá do sešitu (lenoch) a vyřezávám skalpelem Excel. Nevýhodou je vysoká spotřeba čepelek, protože se často odlamují hroty. Občas se stane, že se část listu utrhne. V přírodě jsou také různé nepravidelnopsti, takže to jen naopak rozbije tvarovou stejnost jednotlivých listů. Na vyřezané listy potom přilepím sekunďákem drátky zbavené bužírky, které představují řapíky listu. U hrubších drátů není problém, ale zbavování bužírky drátků telefonního kabelu je dost pakárna, protože jsou velmi tenké a tak může docent Sejkora zvolat: "Člověče, vy jste ho přeříz". Tyto tenké dráty jsem potřeboval na malé lístečky křoví, které bude nad vodou, takže zbytí nebylo. Nalepené listy jsem napíchal do pěnového polystyrénu, malé lístky přilepil Tack-Item a přestříkal Surfacerem. Na ten jsem nastříkal barvy. Na spodky listů vždy světlejší zelené, na vršek tmavší. Je třeba využít více odstínů, jinou zelenou má kapradí, jinou fíkus nebo lopuch. Po tom jsem ručně namaloval žilky na listech světlejší zelenou nebo na lopuchy Chromate zink yellow. Listy jsem pak přetřel Sidoluxem (proč jen mi připomíná Bistrol?), který výrazně snižuje odlupování barvy při ohýbání stonků nebo při styku s pinzetou. Odloupnutou barvu pak opravím malým štětcem a Sidoluxem. 

Větší rostlinky jsou 2. Nejdříve jsem udělal kapraďovitou palmu. Opět jsem kmen vytvořil ze zkroucených drátů, na které jsem jeden drát omotával. Na tento kmen jsem nanesl toaletní papír, přilepil ho tupováním štětcem namočeným v řídkém disperzím lepidle. Až to zascho, natřel jsem kmen lepidlem a posypal tím jemným pouštním pískem do terárií. Kmen jsem pak nastříkal Surfacerem a natřel akrylovou barvou Valejo na štětec odstínu Tan - tříslová. Barvu je samozřejmě možno i stříkat. Po zaschnutí jsem na vršek palmy naplácal hrudku dvousložkového tmelu Tamiya, kterou jsem skalpelem dotvaroval ke stávajícímu kmenu. Do tmelu jsem napíchal listy a nechal zatuhnout. Pak jsem listy zafixovával ve tmelu kapičkou sekunďáku. Po té jsem je natvaroval a zohýbal podle potřeby. Tmel jsem natřel disperzním lepidlem, posypal pískem a po zaschnutí nabarvil Valejem. Po proschnutí jsem vršek natřel lepidlem a posypal statickou trávou a bylo hotovo. 

Druhou rostlinou je keřík nad vodou. Kmen je kousek větvičky uschlé bonsaje, který se mi tvarově hodil k tomu, aby představoval křoví, které se dere za sluncem mimo stín stromu, který je nad ním a zároveň se tyčí nad vodou. Na konce větvičky jsem nalepil stopky malých listů, což bylo opět složitější. Nejvíce se mi osvědčilo kápnout na konec větvičky sekunďák, nechat ho zhoustnout a pak do něj zapíchnout list. S křovím se špatně manipulovalo, dokonce mi upadlo na zem, ale většina listů neupadla, pouze změnila pozici, což se snadno napravilo. Stopky listů v lepidle jsem natřel zelenou a sekunďák tříslovou Valejo, která dokonce odpovídá přirozené barvě kmenu. 

Následovalo umístění rostlin do terénu. Do vrchní části terénu jsem vyvrtal díru, kápnul sekundové lepidlo a vložil natvarované listy - ohnuté. První jsem lepil palmu, po té rostliny z větších tropických listů, pak fikusy, po nich malé kapradiny. Pak jsem se přesunul k vodě, kde jsem přilepil lopuchovité rostliny a nakonec křoví, které směřuje nad vodu. Odloupnutou barvu na stopkách jsem opravil. Kolem palmy jsem nanesl husté disperzní lepidlo, posypal pískem a nechal zaschnout. Pak jsem to potřel lepidlem a posypal čajem. Díry kolem ostatních rostlin stačilo zamaskovat posypem z čaje.

Pak jsem přilepil figurky, odmaskoval okolní rámeček a bylo vymalováno. Stavba džungle není náročná na šikovnost ani finančně, pouze chce trošku více trpělivosti. Více fotek dokončeného modelu najdete v příslušném tématu v Galerii.

                                                      Copyright © 2008 KPM Opava.

                                                      Design by 360guide.info and Brambo