Menu

Sponzoři stránek

M A J O R   S C H N A U F E R   B Y   S E

D I V I L   A N E B

B F   1 1 0   G - 4 / R 3   P O   I T A L S  K U

Autor článku: Petr Hobža

Použitý model, výrobce, měřítko: Messerschmitt Bf-110 G-4/R3, Italeri, 1:72

U firmy Italeri  jsme byli zvyklí na určitý standard, jímž se její výrobky vyznačovaly. Sem tam nějaká ta chybička, ale jinak poctivě a pěkně provedené stavebnice. V poslední době však stále více začíná produkovat na první pohled velice pěkné, po důkladné prohlídce však nepřesné kity (Ju 88 či absolutně nepovedený Bf 109F o verzi G nemluvě). To co si však dovolila udělat s tahounem nočních stíhacích bojů Bf 110 G-4/R3 je do nebe volající. Nepatřím sice mezi „ortodoxní honiče milimetrů“, avšak tento kit je ujetý nejen rozměrově, ale co je mnohem horší, především tvarově. Na víc se na něm vyskytují doslova diletantské chyby. Zároveň uznávám, že „není milimetr jako milimetr“. Tím chci říci, že milimetr na rozpětí je vcelku zanedbatelnou chybou, což samozřejmě neplatí o tom samém milimetru na průměru podvozkového kola. Proto jsem zvolil poněkud netradičně závěrečnou porovnávací tabulku, kde porovnávám jednotlivé rozměry nejen co do jejich konkrétních hodnot, ale i jejich procentuelní rozdíly, aby vynikl právě onen zmíněný „milimetrový faktor“. Navíc tak modeláře, které rozměrové nesoulady stavebnic příliš nezajímají, ušetřím nudného čtení čísel. Při hodnocení jsem vycházel z výkresů uveřejněných v publikaci polského vydavatelství AJ-PRESS MESSERSCHMITT Bf 110 autora Janusze Ledwocha., které jsem porovnával s výkresy publikace FAMOUS AIRPLANES OF THE WORLD No.41 - MESSERSCHMITT Bf 110 vydavatelství BUNRIN-DO. Až na malé detaily se tyto výkresy shodovaly. Vezměme to popořadě.

Nejprve bych upozornil na slušně řečeno nejhrubší chybu a tou je překryt kabiny. Co naplat, že můžete postavit model s otevřenou nebo zavřenou kabinou, když tento překryt patří úplně jiné verzi letounu Bf 110. S úspěchem byste ji mohli použít pro všechny ostatní verze kromě verzí G-4, F-4 a pozdějších verzí  G-2. Je to stejná chyba, jako byste chtěli na Bf 109 K-4 naroubovat kabinu používanou na „Friedrichovi“.

Křídlo je tvarově celkem v pořádku, na rozpětí a hloubce mu však něco málo chybí. Výškovka je na tom stejně, avšak úhel zkosení její pohyblivé části (u směrového kormidla) je malý. Směrová kormidla jsou kromě tloušťky větší ve všech směrech. Trup je délkově v toleranci, avšak od konce kabiny směrem k ocasním plochám je po celé délce nižší cca o 0,5mm. Kola hlavního podvozku mají podstatně menší  průměr i šířku a na většině fotografií nemají vzorek. Příď je v místě výstřelných otvorů pro kanony  MK 108 tak úzká, že by se do ní ve skutečnosti oba kanony vedle sebe ani nevešly, navíc onen charakteristický nos má nesprávný tvar. Místo, v němž je trup připraven pro připojení přídě je voleno nevhodně, a navíc v tomto místě není žádná paneláž, ta ostatně chybí téměř na celé přídi. Vrtule zřejmě patří úplně jinému letadlu, vrtulové kužely jsou krátké, průměrově celkem v pořádku. Přídavné nádrže můžete také s klidným srdcem zahodit a poohlédnout se po přebytcích z dříve postavených kitů Luftwaffe. Motorové gondoly postrádají asi milimetr do správné délky. Podvozkové šachty jsou naprosto vymyšlené. Olejové chladiče na motorových gondolách jsou posunuty cca o dva milimetry dopředu. Výfuky mají rovněž podstatně menší průměr. Interiér kromě sedadla pilota a operátora radaru absolutně neodpovídá skutečnosti. Přístrojová deska, boční panely i ostatní přístroje vybavení radarového operátora jsou vymyšleny. Chybí sedačka střelce, zásobníky kanonů MG 151/20  uložených ve spodní části trupu, zásobníky střelcova dvojkulometu MG 81Z, o němž se rovněž nedá tvrdit, že by byl příliš zdařilou napodobeninou svého skutečného vzoru, přičemž právě firma Italeri byla v dobách dřívějších známá celkem zdařilým modelovým ztvárněním palubních zbraní. Radarové vybavení je snad jedinou částí kitu, která je v pořádku. Vyjímkou je anténa  radaru FuG 212/2 v přídi letadla, která má téměř poloviční velikost a připomíná spíše značně opotřebované koště. Dipóly antény FuBl 2 pod trupem jsou posunuty asi o 4,5mm směrem k přídi. Podvozkové nohy mají velice hrubě a nesprávně provedeny pomocné vzpěry. Rovněž nohavice, chránící odkrytou část tlumiče podvozkové nohy, nebyla u každého stroje a bude nutno při stavbě se řídit fotografií konkrétního stroje. V náběžné hraně levé poloviny křídla je pouze schematicky naznačen světlomet, který by si bezesporu zasloužil zasklení.

Návod ke stavbě je „klasický italerácký“ a stavba podle něj by neměla činit potíže.

Nyní se dostáváme ke kamuflážním schématům :
1. Stroj označený C9+BR je v jiné literatuře označován kódem jednotky 3C, D5 nebo G9. Z fotografie tohoto stroje je velmi těžké vyčíst kódová písmena jednotky. Nejpravděpodobnější se jeví označení 3C jednotky NJG 4.  Velice dobře patrná je však černá pravá spodní plocha křídla včetně motorové gondoly, což ve stavebním návodu není zachyceno. Skvrny na trupu mají být tvořeny „malými hady“ a ne klasickými skvrnkami.
2. Tento stroj nesoucí imatrikulaci G9+AT má správně vyobrazenou kamufláž  tvořenou „hady“ na horních a bočních plochách. Co však tvůrcům návodu na fotografii uniklo, je pumový závěsník pod trupem, který stavebnice postrádá a úhel antén radaru FuG 220 mající sklon 45° vůči zemi při pohledu zepředu.
3. Kamufláž stroje označeného G9+XR lze označit za chybu stejného formátu jako je kabina jiné verze. Z fotografií je zřejmé, že se jedná o stroj prvních verzí G-2 se starým typem kabiny a menšími směrovkami. Tento stroj nebyl v úpravě R3 tudíž měl v přídi čtyři kulomety MG 17 a ne dva kanony MK 108. Kamufláž měl tvořenu nátěrem barvou RLM 76 na všech plochách, pouze spodní strana pravé poloviny křídla, celá pravá motorová gondola zespodu a spodek trupu je natřen černě. Stroj neměl tlumiče plamenů na výfucích, byl vybaven kruhovou anténou pod trupem. Kódová písmena na trupu včetně křížů byla patrně v barvě RLM 77. Radarové vybavení FuG 220 a 212/2, které mu přisoudil návod, vůbec neměl.

Z uvedených poznatků je patrné, že výběr kamuflážních schémat nebyl příliš šťastný: u prvního stroje není znám kód jednotky, druhému chybí pumový závěsník (úhel radarů je závada lehce opravitelná) a o třetím kamuflážním schématu je zbytečné diskutovat.

Nebudu hodnotit složitost stavby, neboť postavit tento hybrid se mi jevilo ztrátou času nehledě na to, že postavit jej do vitríny vedlo plnohodnotných kitů by bylo urážkou. Náprava všech chyb, kterých se na tomto kitu firma Italeri dopustila, se rovná téměř novostavbě. Rovněž výroba doplňkových setů by měla za následek výrobu celého nového modelu. Modeláři zbývají tudíž tři možnosti :
1. Postavit kit tak, jak jej vytáhne z krabičky
2. Pustit se do složitých úprav
3. Čekat, až se objeví kit hodný jména Messerschmitt Bf 110 G

ČÁST KITU	MĚŘENÝ PARAMETR	PLÁN 1:72	MODEL	PROCENT Z MĚŘÍTKA 1:72
Křídlo	Rozpětí	225,72	224	99
	Hloubka	46,5	44,9	96,5
Podvozkové kolo	Průměr	12,98	11,9	91
	Šířka	4,79	4,1	85,5
Výškovka	Rozpětí	66	62	97
	Hloubka	20,51	19,65	96
Vrtulový kužel	Průměr	10	10,5	105
	Délka	7,8	6,1	78
Výfuk	Průměr	2,6	2	77
	Délka	27,4	26,7	97,5
Přídavná nádrž	Průměr	7,6	6,4	84
	Délka	31	27,6	89
Anténa FuG 212/2	Délka nosných prvků	2,1	1,35	64
	Vzdálenost nodných prvků	4,24	2,7	64
Příď	Osy kanonů	3,7	2,7	73
	Šířka v místě výstřelných otvorů	6,3	5	82
Směrovka	Délka	17,39	19,3	111
	Výška	20,38	22,6	111
Ostruha	Průměr	5,14	5,4	105
	Šířka	2,08	2	96
Antény FuG 220	Délka prvků	15,97	15,25	95,5
	Vzdálenost prvků od sebe	8,33	8,4	100,8
Trup	Délka	167,64	166,3	99
	Výška	menší cca 0,5 mm po celé délce za kabinou

                                                      Copyright © 2008 KPM Opava.

                                                      Design by 360guide.info and Brambo