M A J O R S C H N A U F E R B Y S E
D I V I L A N E B
B F 1 1 0 G - 4 / R 3 P O I T A L S K U

Autor článku: Petr Hobža
Použitý model, výrobce, měřítko: Messerschmitt Bf-110 G-4/R3, Italeri, 1:72

U firmy Italeri jsme byli zvyklí na
určitý
standard, jímž se její výrobky
vyznačovaly. Sem
tam nějaká ta chybička, ale jinak poctivě a pěkně
provedené stavebnice. V
poslední
době
však
stále více začíná
produkovat na
první pohled velice pěkné, po důkladné
prohlídce však nepřesné kity (Ju 88 či
absolutně
nepovedený Bf 109F o verzi G nemluvě). To co si
však
dovolila udělat s tahounem nočních
stíhacích bojů
Bf 110 G-4/R3 je do nebe volající.
Nepatřím sice
mezi „ortodoxní honiče milimetrů“,
avšak
tento kit je ujetý nejen rozměrově, ale co je mnohem
horší, především tvarově.
Na víc se
na něm vyskytují doslova diletantské chyby.
Zároveň uznávám, že
„není milimetr
jako milimetr“. Tím chci říci, že
milimetr na
rozpětí je vcelku zanedbatelnou chybou, což samozřejmě
neplatí o tom samém milimetru na průměru
podvozkového kola. Proto jsem zvolil poněkud netradičně
závěrečnou porovnávací tabulku, kde
porovnávám jednotlivé rozměry nejen co
do jejich
konkrétních hodnot, ale i jejich
procentuelní
rozdíly, aby vynikl právě onen
zmíněný
„milimetrový faktor“. Navíc
tak
modeláře, které rozměrové nesoulady
stavebnic
příliš nezajímají,
ušetřím
nudného čtení čísel. Při
hodnocení jsem
vycházel z výkresů uveřejněných v
publikaci
polského vydavatelství AJ-PRESS MESSERSCHMITT Bf 110
autora Janusze Ledwocha., které jsem porovnával s
výkresy publikace FAMOUS
AIRPLANES OF THE WORLD No.41 - MESSERSCHMITT Bf 110
vydavatelství BUNRIN-DO.
Až na malé detaily se tyto výkresy shodovaly.
Vezměme to popořadě.
Nejprve bych upozornil na slušně řečeno nejhrubší chybu a tou je překryt kabiny. Co naplat, že můžete postavit model s otevřenou nebo zavřenou kabinou, když tento překryt patří úplně jiné verzi letounu Bf 110. S úspěchem byste ji mohli použít pro všechny ostatní verze kromě verzí G-4, F-4 a pozdějších verzí G-2. Je to stejná chyba, jako byste chtěli na Bf 109 K-4 naroubovat kabinu používanou na „Friedrichovi“.
Křídlo je tvarově celkem v pořádku, na rozpětí a hloubce mu však něco málo chybí. Výškovka je na tom stejně, avšak úhel zkosení její pohyblivé části (u směrového kormidla) je malý. Směrová kormidla jsou kromě tloušťky větší ve všech směrech. Trup je délkově v toleranci, avšak od konce kabiny směrem k ocasním plochám je po celé délce nižší cca o 0,5mm. Kola hlavního podvozku mají podstatně menší průměr i šířku a na většině fotografií nemají vzorek. Příď je v místě výstřelných otvorů pro kanony MK 108 tak úzká, že by se do ní ve skutečnosti oba kanony vedle sebe ani nevešly, navíc onen charakteristický nos má nesprávný tvar. Místo, v němž je trup připraven pro připojení přídě je voleno nevhodně, a navíc v tomto místě není žádná paneláž, ta ostatně chybí téměř na celé přídi. Vrtule zřejmě patří úplně jinému letadlu, vrtulové kužely jsou krátké, průměrově celkem v pořádku. Přídavné nádrže můžete také s klidným srdcem zahodit a poohlédnout se po přebytcích z dříve postavených kitů Luftwaffe. Motorové gondoly postrádají asi milimetr do správné délky. Podvozkové šachty jsou naprosto vymyšlené. Olejové chladiče na motorových gondolách jsou posunuty cca o dva milimetry dopředu. Výfuky mají rovněž podstatně menší průměr. Interiér kromě sedadla pilota a operátora radaru absolutně neodpovídá skutečnosti. Přístrojová deska, boční panely i ostatní přístroje vybavení radarového operátora jsou vymyšleny. Chybí sedačka střelce, zásobníky kanonů MG 151/20 uložených ve spodní části trupu, zásobníky střelcova dvojkulometu MG 81Z, o němž se rovněž nedá tvrdit, že by byl příliš zdařilou napodobeninou svého skutečného vzoru, přičemž právě firma Italeri byla v dobách dřívějších známá celkem zdařilým modelovým ztvárněním palubních zbraní. Radarové vybavení je snad jedinou částí kitu, která je v pořádku. Vyjímkou je anténa radaru FuG 212/2 v přídi letadla, která má téměř poloviční velikost a připomíná spíše značně opotřebované koště. Dipóly antény FuBl 2 pod trupem jsou posunuty asi o 4,5mm směrem k přídi. Podvozkové nohy mají velice hrubě a nesprávně provedeny pomocné vzpěry. Rovněž nohavice, chránící odkrytou část tlumiče podvozkové nohy, nebyla u každého stroje a bude nutno při stavbě se řídit fotografií konkrétního stroje. V náběžné hraně levé poloviny křídla je pouze schematicky naznačen světlomet, který by si bezesporu zasloužil zasklení.
Návod ke stavbě je „klasický italerácký“ a stavba podle něj by neměla činit potíže.
Nyní se dostáváme ke
kamuflážním schématům :
1. Stroj označený C9+BR je v jiné
literatuře
označován kódem jednotky 3C, D5 nebo G9. Z
fotografie
tohoto stroje je velmi těžké vyčíst
kódová
písmena jednotky. Nejpravděpodobnější
se
jeví označení 3C jednotky NJG 4. Velice
dobře
patrná je však černá pravá
spodní
plocha křídla včetně motorové gondoly, což ve
stavebním návodu není zachyceno.
Skvrny na trupu
mají být tvořeny „malými
hady“ a ne
klasickými skvrnkami.
2. Tento stroj nesoucí imatrikulaci G9+AT
má
správně vyobrazenou kamufláž tvořenou
„hady“ na horních a bočních
plochách.
Co však tvůrcům návodu na fotografii uniklo, je
pumový závěsník pod trupem,
který
stavebnice postrádá a úhel
antén radaru FuG
220 mající sklon 45° vůči zemi při
pohledu zepředu.
3. Kamufláž stroje označeného G9+XR lze
označit za
chybu stejného formátu jako je kabina
jiné verze.
Z fotografií je zřejmé, že se jedná o
stroj
prvních verzí G-2 se starým typem
kabiny a
menšími směrovkami. Tento stroj nebyl v
úpravě R3
tudíž měl v přídi čtyři kulomety MG 17 a ne dva
kanony MK
108. Kamufláž měl tvořenu nátěrem barvou RLM 76
na
všech plochách, pouze spodní strana
pravé
poloviny křídla, celá pravá
motorová
gondola zespodu a spodek trupu je natřen černě. Stroj neměl tlumiče
plamenů na výfucích, byl vybaven kruhovou
anténou
pod trupem. Kódová písmena na trupu
včetně
křížů byla patrně v barvě RLM 77. Radarové
vybavení FuG 220 a 212/2, které mu přisoudil
návod, vůbec neměl.
Z uvedených poznatků je patrné, že výběr kamuflážních schémat nebyl příliš šťastný: u prvního stroje není znám kód jednotky, druhému chybí pumový závěsník (úhel radarů je závada lehce opravitelná) a o třetím kamuflážním schématu je zbytečné diskutovat.
Nebudu hodnotit složitost
stavby, neboť
postavit tento hybrid se mi jevilo ztrátou času nehledě na
to,
že postavit jej do vitríny vedlo plnohodnotných
kitů by
bylo urážkou. Náprava všech chyb,
kterých
se na tomto kitu firma Italeri dopustila, se rovná
téměř
novostavbě. Rovněž výroba doplňkových setů by
měla za
následek výrobu celého
nového modelu.
Modeláři zbývají tudíž tři
možnosti :
1. Postavit kit tak, jak jej vytáhne z krabičky
2. Pustit se do složitých úprav
3. Čekat, až se objeví kit hodný
jména Messerschmitt Bf 110 G
Petr Hobža
| ČÁST KITU | MĚŘENÝ PARAMETR | PLÁN 1:72 | MODEL | PROCENT Z MĚŘÍTKA 1:72 |
| Křídlo | Rozpětí | 225,72 | 224 | 99 |
| Hloubka | 46,5 | 44,9 | 96,5 | |
| Podvozkové kolo | Průměr | 12,98 | 11,9 | 91 |
| Šířka | 4,79 | 4,1 | 85,5 | |
| Výškovka | Rozpětí | 66 | 62 | 97 |
| Hloubka | 20,51 | 19,65 | 96 | |
| Vrtulový kužel | Průměr | 10 | 10,5 | 105 |
| Délka | 7,8 | 6,1 | 78 | |
| Výfuk | Průměr | 2,6 | 2 | 77 |
| Délka | 27,4 | 26,7 | 97,5 | |
| Přídavná nádrž | Průměr | 7,6 | 6,4 | 84 |
| Délka | 31 | 27,6 | 89 | |
| Anténa FuG 212/2 | Délka nosných prvků | 2,1 | 1,35 | 64 |
| Vzdálenost nodných prvků | 4,24 | 2,7 | 64 | |
| Příď | Osy kanonů | 3,7 | 2,7 | 73 |
| Šířka v místě výstřelných otvorů | 6,3 | 5 | 82 | |
| Směrovka | Délka | 17,39 | 19,3 | 111 |
| Výška | 20,38 | 22,6 | 111 | |
| Ostruha | Průměr | 5,14 | 5,4 | 105 |
| Šířka | 2,08 | 2 | 96 | |
| Antény FuG 220 | Délka prvků | 15,97 | 15,25 | 95,5 |
| Vzdálenost prvků od sebe | 8,33 | 8,4 | 100,8 | |
| Trup | Délka | 167,64 | 166,3 | 99 |
| Výška | menší cca 0,5 mm po celé délce za kabinou | |||
Výše je uvedena původní textová forma recenze (byly provedeny pouze grafické úpravy z původní Wordovské podoby pro potřeby webu), která po té v upravené podobě vyšla v Revi č.13. V ní uvedený model Bf-110 G-4/R3 se stal po nějakou dobu po vyjití recenze prakticky neprodejným. Nejvíce byl kritizován za tabulku uvedenou pod textem, která pěkně shrnovala disproporční rozdíly částí modelu. Původní záměr recenzenta, tedy že milimetr rozdílu v rozpětí je nic proti milimetru rozdílu na kole pochopil v té době jen málokdo...














