J A K N A J E D N O D U C H O U
P O D L O Ž K U P R O 1 : 7 2

Autor článku: Libor Walach

Použité doplňky: balza, sekundové lepidlo, „papírmašé“, statická tráva, pigmenty, Pigment Fixer a další potřeby a pomůcky zmíněné v textu

Pod každý svůj model se snažím udělat aspoň (zatím) jednoduchou podložku. Celek nezabere více místa než model samotný a solidní podložka modelu prospěje. Postupem času jsem pak dospěl k postupu, který se tu pokusím prezentovat. Není to vlastně nic z mé hlavy, sleduji především postupy vyčtené na Modelforu a stejně tak přidávám další postupy vyčtené jinde, které občas mírně přizpůsobím sobě a své lenosti.
Na
začátku si musíme ujasnit, jak velkou podložku
chceme.
Já jsem si jako základní rozměr určil
zhruba 10,5 x 7 x 2 cm. Můžeme
umístit téměř jakýkoliv stroj v 72, ovšem na
nějaké větší akce můžeme
samozřejmě
zapomenout. Balzu používám o průměru 3,5 nebo 4
mm, tak
abych měl nahoře dostatečný okraj, který
„krajinku“ orámuje. A můžeme
začít –
nařežeme si pomocí pravítka a nože či skalpelu 4
obdélníčky. Ty lepím k sobě
sekundovým lepidlem – proti Herkulesu je to
rychlejší, ovšem pozor - napuštěním
sekunďákem balza tvrdne a při broušení
se pak víc trhá a
drolí! Stejně tak nepoužívám
postup, že lepím
obdélníčky seříznuté
na úhel,
protože pro mě je přesnost mor, tak sem si raději našel
lehký trik, jak se tomu vyhnout a
kamuflovat. Na fotce
vidíme, jak přední a zadní
díl přesahují. Tyto přesahy seříznu a stejně
tak si nahoře
upravím profil budoucí krajinky. Teď přichází
ten můj „trik“. Všechny čtyři rohy
zabrousím
do kulata. Je to lepší než tam nechat
křivé spoje
(viz. podložka u mého
staršího modelu Sherman Firefly v
galerii). Na obrázku 4 (vpravo)
je levá podložka ještě
nebroušená, pravá už po
broušení. Na obázku 5 jsou už obě
obroušené. Prázdný rámeček je třeba něčím vyplnit,
já používám obyčejný
polystyren, mám ho doma dost, lehce se řeže (s trochou nepořádku) a je
lehký. Případné
škvíry zalepím papírovou
páskou.
A
jdeme na výrobu
papírmašé. Toaletní
papír do vody a je třeba ho rozmělnit.
Dřív sem to dělal
trháním
a mačkáním, teď si urychluji
práci tím,
že si půjčím domácí mixér.
Výsledek
scedím přes sítko (příliš
vody
by zpomalovalo
schnutí) a nachystám si sádru a
Herkules. Přiliju trochu lepidla,
zamíchám, dosypu
sádru
odhadem (tohle se nedá moc měřit, je nutno si
vyzkoušet,
ale dávám asi tak půlku objemu, co má
rozmixovaný papír). Směs pak lžičkou
(jednorázová plastová třeba z Tesca)
nanesu do
rámečků a dávám si pozor, ať zbytečně
balzu
nezašpiním. Uhladím,
většinou si otisknu i
pásy modelu a dám sušit (v zimě na
topení,
v létě za okno).
Podle obsahu vody a teploty si počkáme na
dokonalé
uschnutí i několik dní. V
dnešní době se
preferuje
postup
vytvářet základ povrchu pomocí na
vzduchu
tuhnoucích modelovacích hlín
(nejlépe
značky DAS, už ne tak dobrý je Keraplast
apod.) Práce s nimi je ještě
rychlejší a čistší,
malým
mínusem je o něco větší hmotnost a
možnost, že
zbytek nepoužité hlíny vám za čas
ztvrdne, i když
nechcete (to se mi právě přihodilo s Keraplastem, přesto,
že
sem ho měl zabalený ve dvou sáčcích).
Jako u
všeho v modelaření platí –
nejlepší je vyzkoušet si
sám a
přijít na to, co bude člověku nejvíc vyhovovat.
Co
se týká povrchové úpravy
rámečku,
já zatím volím cestu pomocí
olejových barev.
Nanesu přímo z tuby trochu
olejové barvy (zvykl jsem si na Umbru
přírodní) a
roztírám kouskem
houbičky na nádobí. Když mám
celý
rámeček takto natřený, nechám
chvíli odpočinout (cca 15 – 30 minut) a olejovou
barvu
stírám kapesníkem
navlhčeným v sikativu
(terpentýn se mi vůbec neosvědčil). Po setření opět
nechám nějakou dobu v klidu schnout, klidně i den, dva. Pak
je
možno přelakovat rámeček lakem. Následně
rámeček
oblepím papírovou páskou pro
lakýrníky, abych ho chránil před
zašpiněním, a mohu jít na tvorbu
povrchu.
Další variantou je kupříkladu
použití
lihových mořidel.
V
tomto případě jde o úplně
nejjednodušší verzi –
tráva a
pár míst s hlínou.
Nachystám si 
lepidlo,
pinzetu a statickou trávu. Je lepší
použít
více druhů pro větší variabilitu,
já jsem
zatím nenakoupil více než jeden.
Nanesu
na vybrané
místo trochu lepidla, uchopím chomáč
trávy
do pinzety a poťukáváním a
povolením tlaku pinzety umístím
chomáč do
lepidla. A tak pokračuji po částech, dokud
nezatravním vše, co chci. Lehce oklepu a
nechám
lepidlu dost času 
uschnout. Tráva, kterou jsem
použil, se
musí nutně obarvit. Je mnohem
jednodušší a
rychlejší dělat to pistolí.
Obrovské
problémy mám s barvou, protože aby
tráva (a
potažmo obecně vegetace) vypadala přirozeně, to je jiný
oříšek než ruská zelená či
americká
oliva. Takže radit v tomto moc nemohu. Stejně tak by měl
přijit drybrush světlejší barvou, leč to mi
zatím
vůbec nejde. Proto 
nechám uschnout a pokračuji s
hlínou. Cest je samozřejmě
více (většinou
používám postup, že místa
natřená
lepidlem posypu
drcenou a prosetou skutečnou hlínou, kterou
následně
nastříkám a dále upravuji washem a
drybrushem).
Zde jsem volil rychlou cestu pomocí pigmentů. Nanesu
pigmenty
(odstín buď přímo, nebo
namíchaný z
několika odstínů) štětcem na
požadovaná
místa. 
Řádně
protřepu Pigment Fixer od Miga
a druhým štětcem
nanesené pigmenty
zapouštím. Místy dojde třeba k
setření, tak
nanesu Fixer a do něj opět přisypu trochu pigmentu. A tak pokračuji,
dokud nemám vše pokryto a
zafixováno.
Nechám uschnout a mohu opatrně přilepit hotový
model. Pak
už stačí jen odmaskovat pásku a je
hotovo.





















