V O J T Ě C H P Á L A
20.11. 1903 - 17.4 1981

Autor článku: Pavel Bezecný

Rodák z Dolní Lhoty, otec sedmi dětí, vyučený obuvník, Slezský patriot, sběratel lidového umění, fotoamatér, muzikant, výrobce houslí.
Většinu života prožil v rodišti své manželky Karly v Krásném Poli. Oba se zajímali o vše co souviselo s lidovými tradicemi a historií Slezského kraje. Oba byli aktivní muzikanti, Vojtěch Pála hrál na housle, které dokonce sám vyráběl a Karla Pálová zpívala se Štítinským souborem Bejatka.
Jako nadšený fotoamatér dokázal na svých fotografiích zachytit, kromě lidových slavností nebo zanikající venkovské architektury slezského kraje, také jedinečnou atmosféru čerstvě „vychladlého“ bojiště Ostravské operace.
Jeho snímky zničených Slezských vesnic, opuštěné bojové techniky, vítězných rudoarmějců, nebo čerstvých hrobů padlých vojáků, byly vystavovány na mnoha místech Moravskoslezského kraje a publikovány v tisku (Nová Svoboda, Ostravsko Karvinský Horník, Nové Opavsko a další).
V pozůstalosti po Vojtěchu Pálovi se nachází korespondence, ze které vyplývá, že o zapůjčení jeho fotografií projevily zájem různé organizace a spolky za účelem pořádaní výstav nebo k publikačním účelům (Matice Slezská, Slezské Zemské muzeum, Vlastivědný ústav Karviná). Byl také v kontaktu s badateli, pokoušejícími se objasnit osudy padlých příslušníků Rudé armády na našem území. Fotografie hrobů padlých rudoarmějců zhotovené krátce po přechodu fronty, napomohly příbuzným vojáků zjistit, kde jejich blízcí padli.
V jednom z dopisů je dotazován na zajímavý případ ruské lékařky, která padla při bojích v oblasti Háje ve Slezsku – Chabičova:
...“Před dvěma
lety jsem o
vás slyšel vyprávět ve
Slezském muzeu, kde
jsem pátral po padlé ruské
kapitánce
– lékařce, která v Chabičově v
kostelní věži
zlikvidovala esesáky, kteří z těžkého
kulometu
začali pálit do týla sovětských
vojínů,
kteří byli touto palbou přibiti k zemi a nemohli
jít
kupředu. V jednom domku byla ruská kapitánka
–
lékařka, která poskytovala pomoc
zraněné
české ženě, která byla zraněna střepinou
granátu a
lékařka ji ránu ošetřila a
obvázala.
Když esesáci začali střílet, doktorka
vyšla ven z
domku a zjistila, že domek, který byl vedle kostela v
Chabičově
(dnes v Háji ve Slezsku) se nachází v
hluchém prostoru, to je, že esesáci nemohli ji
vidět.
Opodál domku ležel zabitý esesák,
stáhla z
něj kabát, ten si oblékla a vzala jemu
samopal a
granáty, potom se připlížila k vratům kostela,
dávkou ze samopalu zabila tam stojící
hlídku a šla na Němce do kostelní věže.
Ti neměli potuchy, že
doktorka
převlečená v německé uniformě je Ruska, ona
hodila na
kulomet ve věži granáty, samopalem zastřelila
ještě se
hýbající esesáky a
šla z věže
kostela dolů. Ve vratech stahovala ze sebe kabát, ale tam
poblíže stál ruský voják,
který
myslel, že je to esesák a vypálil po
ní
dávku. Byla těžce zraněná a po
krátké
chvíli skonala.
Ruský voják, který po ní
střelil se chtěl
zastřelit, jeho kamarádi mu z rukou vytrhli zbraň, on
nevěděl,
že je to jejich doktorka, která byla v útvaru
velmi
oblíbená. Po osvobození Chabičova ji
pohřbili
vedle kostela, kde zlikvidovala obsluhu těžkého kulometu.
Právě když ji pochovávali, z děl
pálili čestnou
salvu a to naostro a rovnou na pozice fašistů, ti zažili
takový cirkus, že jim nebyl žádný
dekunk
platný.
Velice rád, bych chtěl zjistit její jméno, o tomto případu vím již 17 roků a zatím jsem nemohl její jméno vypátrat. Může být, že jste její hrob fotografoval a na něm může být i jméno kapitánky – lékařky, o které jsem Vám napsal“...
Z dopisu Zdeňka Pavlíka Vojtěchu Pálovi 31.3.1980.
K jedné z fotografií se Vojtěchu Pálovi podařilo zaznamenat i vyprávěn očitého svědka události. Jedná se o tuto fotografii zničeného samohybného děla SU – 76 v Krásném Poli:
...„Bylo to 26.dubna 1945, když severozápadním směrem od obce Velká Polom zaútočila proti Němcům sovětská pěchota, která byla posílena několika tanky a samohybným dělem.
Samohybné dělo bylo hodně v předu, když se proti němu od lesa zvaného „Skopčica“vynořily tři německé tanky. Samohybné dělo když vidělo proti sobě přesilu, stáhlo se do blízkého úvozu a vyčkalo než ostatní sovětské tanky dojedou.
Když tanky dojely, vyrazilo znovu z úvozu do útoku proti německým tankům, avšak sotva se dostalo z úvozu na rovné pole, jeho pravá strana zapadla do maskovaného protitankového zákopu tak, že nemohlo manévrovat.
Toho využil ukrytý německý voják a z bezprostřední blízkosti vystřelil na samohybné dělo pancéřovou pěst.
Nastal výbuch.samohybné dělo bylo roztrženo a začalo hořet, vojáci byli vymrštěni do vzduchu a jako hořící pochodně dopadli do blízkého úvozu.
Ukrytý německý voják, který vystřelil pancéřovou pěst, vyskočil ze zákopu a snažil se uniknout do vesnice, avšak dávka ze samopalu a němec padá mrtev k zemi. To sovětský voják, který ještě s jedním místním občanem boj sledoval, pomstil své kamarády, jinak už jim pomoct nemohl“...
Podle výpovědi očitého svědka zapsal V. Pála
Dnes jsou snímky Vojtěcha Pály k vidění v Památníku druhé světové války v Hrabyni nebo na webu KVH Slezsko.
















