Menu
Sponzoři stránek
M E S S E R S C H M I T T B F - 1 0 9 D - 1
Autor modelu: Rostislav "Džakomo Qoblich" Axmann
Použitý model, výrobce, měřítko: Messerschmitt Bf-109D-1, stavebnice Sword + AML, 1/72
Použité doplňky: resinové díly AML, obtisky AML, leptané díly AML, sada obtisků Extratech (hákové kříže), frézka Proxxon jedoucí na plné otáčky, dvousložkový tmel Milliput, Tamiya standart Putty, Tamiya white putty, plastikové destičky typu "Lenoch", barvy: Agama lihové
Popis stavby: Předem
musím říct, že model byl vyroben roku 1998 - v
této chvíli je již pravděpodně není na
trhu, já sám jsem jej koupil od
kopřivnického předsedy Pavla Šenka. Na
první pohled vypadá model zajímavě,
jemné negativní rytí, které
se místy ztrácí, ale jinak vcelku
ucházející. Na pohled druhý
překvapí křídlo odlité z jednoho kusu,
a z toho vyplývající tlustá
odtoková hrana, se kterou neuděláte vůbec nic:(
Dále překvapí absence charakteristické
boule na pravé straně motoru (netuším
k čemu mohla přivádět vzduch, ale něco tam je) kterou si
posléze musíte vyrobit sami (já jako
kopyto použil tento díl ze stavebnice AML a ohnul přes to
plechový kousek). Dalším
problémem je díl,
představující první část
chladiče, která je mnohem, mnohem
širší než trup v těchto
místech. Tu se dostala ke slovu frézka Proxxon
Micromot 50E, která se jala frézovat jak
díl chladiče, tak trup. Po zmizení cca 25%
chladiče a odfrézování plastu
trupu tak, že šlo číst, stále
zbývala vzdálenost něco přes 1mm. Tak
přišla na řadu plastová destička řady
"Lenoch" 
a vteřinové
lepidlo Loctite superbond (ano, osvědčilo se mě lepidlo za 18,- vč.
DPH) a brusné papíry zrnitostí 600 a
1000. Po změne profilu chladiče jsem byl konečně spokojen.
Dalším problémem byl díl,
kterým se má zakrýt
motorový prostor. Odlitek je hodně, hodně
nepovedený polotovar, na který se musí
hodně těžkými zbraněmi (na mysli mám
hrubý pilník a kupu nervů). V tento okamžik se
dá říct, že z plastu tam toho moc nezbylo, tento
díl již tvoří spíše
kombinace Milliputt, Tamiya Standart Putty, Tamiya white putty,
vteřinového lepidla a na závěr vrstva Gunze 500 a
1000. Po zvládnutí těchto problémů
Vás čeká již jen třešnička na dortu v
podobě výroby nových dílů
výfuku a jejich zapracování do
výřezu v trupu (přiznávám se, tohle se
mě nepovedlo). Další problém ve stavbě
již neproběhl (tedy pokud nepočítám
výrobu nových držáku VOP, jelikož jsem
byl líný je brousit a tahat z plastové
blány - nahrazeno profilem Evergreen). Jako barvy jsem
použil Lihové agamy, ředěné od oka v poměru 1:2
originálním ředidlem a
stříkané tlakem 1.5 bar (ehm, no popojedem:). Na
závěr mě překvapila "kvalita" obtisků. Rozpadly se při
přiblížení k H2O.A ty které se
nerozpadly, vytvořily díky svému
silnému krycímu laku poměrně dosti
ostrý zub. Na radu kolegy M. Matuška jsem
několikrát obtisky přestříkal
neředěným sidoluxem, přebrousil 1600 2000 a 2500 a opět
přestříkal neředěným Sidoluxem. Opakoval jsem to
věru minimálně 20x, než by se dalo říct, že
obtisky splynuly s povrchem. Rozpadlé obtisky jsem nahradil
více (mladšími?) kvalitními
obtisky od AML. Můj stroj je od 2/JG102 z přelomu
září-říjen 1939. Hlavním
podkladem mě byl skvělý článek "Dora v Polsku"
který vycházel v periodiku HPM někdy v
loňském/předloňském ročníku.
Mašiny se zdají být nové, a
tak jsem to s opotřebením samozřejmě přehnal.
PS: Proč je tam ta hadra? Samozřejmě jsem svůj souboj s
acetátovou kabinkou prohrál( původní
stříkaná kabinka je mléčná
a plná bublinek- nepoužitelná), a tak
jsem si vyzkoušel tvorbu hadru.
