Menu
Sponzoři stránek
E N K O VÝ W A R H A W K
Autor modelu: Daniel Ševčík
Použitý model, výrobce, měřítko: P-40M/N, Academy, 1:72
Použité doplňky:sada plechů Eduard Zoom určená pro tento model, kousek drátků na hadičky na podvozkové nohy, vlákno z dámských silonek na anténu, lihovky Agama, akrylky Lifecolor a Valejo, Sidolux, dark wash Mig, pigment dry mud Mig, nýtovací kolečko Dousek
Popis stavby:
Kittyhawk, Tomahawk, Warhawk, prostě Curtiss P-40. Pé
čtyřicítka mě vždycky fascinovala tvarem předku se svým
obrovským vstupem vzduchu k chlazení motoru. Předek mi
připomíná kočkovité šelmy a zejména
tygra. I když se nejednalo o nejvýkonnější stroje,
odvedly kus dobré práce a za použití vhodné
taktiky byly i úspěšnými stíhačkami.
Letošní zaměření Nostalgia Cupu mi padlo do noty a
já chtěl do uzávěrky stihnout rozšířit
svoji Curtissí rodinku ještě o enko. Vzhledem k
zaměření na dvaasedmdesátky padla volba na Academku.
Stavbu jsem pojal v podstatě jako krabičku doplněnou zoom sadou plechů
od Eduarda. Kromě toho jsem chtěl povrch onýtovat a udělat
standardní úpravy, jako je vyvrtání
hlavní a výfuků. Z internetu jsem si stáhnul
nýtovací výkresy a s jejich pomocí jsem
nýtovacím kolečkem pana Douska onýtoval
celý povrch. Vzhledem k tomu, že mi několikrát kolečko
ujelo, bylo třeba chyby opravovat klasickým postupem –
tmelení – broušení –
nýtování a znovu. V místech, kde jsem se s
kolečkem nedostal, jsem použil píchání
špendlíkem.
Vlastní stavbu jsem zahájil sestavením cockpitu a
doplněním plechy. Maloval jsem to akrylovými barvami
Lifecolor a Valejo. Barvu jsem přetřel Sidoluxem a udělal wash
mixem akrylových tmavých barev. Znázornil jsem
nějaké odřeniny a upravil zaměřovač. Do trupu jsem vlepil
papírovou přepážku, aby se do kabiny nedostala při
stříkání barva ze vstupů vzduchu. Pak
následovala kompletace hlavních celků –
křídel (už s vyvrtanými zbraněmi) a VOP ke trupu,
přilepení kabiny a její zamaskování. Po
té jsem opravil drobné nepřesnosti tmelem, potom to
přebrousil, opravil rytí a nýtování. Na
drobné opravy je velmi dobrý Surfacer 500.
Model jsem nejdříve nastříkal Surfacerem 1000, potom
matnou černou Agamou, jako podkladem pro další
stříkání. Dále jsem pokračoval
nastříkáním spodních ploch neutral gray,
jejich zamaskováním a nástřikem olive drab. Pak
jsem nastříkal náběžné hrany a skvrnu na
přední části motoru tmavě zelenou Agamou. Vnitřní
plochy panelů jsem vystříkal světlejší olivovou.
Vnitřní plochy jsem podvozku jsem natřel Lifecolorem zinc
chromate yellow. Následovalo naznačení odřenin
hliníkovou klihovkou tenkým štětcem,
natření Sidoluxem, nanesení obtisků,
přestříkání silně zředěnými barvami olive
drab a neutral gray a vyzkoušel jsem vyznačení
spár washem Mig. Po zaschnutí po pár
desítkách minut jsem přebytečnou špínu
setřel hadrem.
Co se týká obtisků, použil jsem původní ze
stavebnice. Jak praví klasik, takovou krmi jsem ještě
nejedl. Obvykle je před vložením do vody ještě přetřu
vičkou na změkčení, ať nejsou tak tuhé už při
nanášení. Ale academácké jsou
tuhé jak prkno. Oč jsou tuhší, o to jsou
tlustší a o to méně se lepí na povrch.
Navíc byly jako bonus ještě přesazené, což jsem
zjistil až ve vodě. Neměl jsem nejmenší chuť to
řešit, takže jsem si řekl ch.j s tím nechal jsem to tak.
Pod obtisk Herkules a na něj silnější vodičku Agama na
změkčení. Trochu to pomohlo, ale i tak obtisky místy
stříbří, čemuž onýtování také
neprospělo.
Pak následovalo přilepení detailů – podvozku,
výfuků a naznačení očouzení. U zbraní jsem
to jako tradičně přehnal. U podvozkových noh jsem naznačil
vedení hydrauliky. Po té jsem blátivým
pigmentem Mig naznačil zablácení míst, kam
vstupovala posádka – zejména na křídlech pod
kabinou a na spodní straně trupu a křídel
(zašpinění od stříkanců z kol nebo od bordelu
zvednutého proudem vrtule). Potom jsem přilepil kryty podvozku,
přídavnou nádrž a vrtuli, aby se točila. Nakonec jsem
přilepil antény. U nich se mi velmi dařilo, tak vzduchem
lítala jedna „Japonec by použil slovo Gejša“
za druhou.
S výsledkem jsem v rámci možností spokojen, ale
práci s academáckými obtisky příště
zvážím. Přibyla mi do sbírky další
P-40 a doufám, že nebude poslední. Stavbu jsem
zvládnul na mě poměrně rychle, začal jsem někdy na
začátku léta a vzhleem k tomu, že jsem na ní
nemakal moc intenzivně jsem Speedy Gonzales.
