Menu
Sponzoři stránek
F I - 1 0 3 ( V - 1 ) , J B - 2 L O O N
Autor modelu: Milan Matušek
Použitý model, výrobce, měřítko: Fi-103 (V-1), JB-2 Loon, OWL, 1:144
Použité doplňky: žádné
Popis stavby: Stavebnice jsem dostal od Petra Hobži, abych mu je postavil a nafotil na stránky www.owl.cz. Stavba je díky počtu dílů snadná a neliší se jestli stavíme německou nebo americkou verzi střely. Začal jsem samozřejmě odstraněním nálitků. Na jediný problém jsem narazil u trupu střely, kde je nálitek umístěn na špici a není zcela zřetelné kde končí díl a kde začíná nálitek. Díly střely jsem přeryl, což dělám skoro u každého modelu, protože se potom ve spárách lépe drží olejová barva. Na povrchu trupu střely jsem zatmelil několik drobných bublinek. Povrch křídel jsem celý přetřel surfacerem, protože je na něm několik vlasových škrábanců. Na dílech vozíku je potřeba skalpelem seškrábnout nerovnost na styku polovin formy. Lyžiny, na kterých je střela umístěna, jsou navíc na koncích malinko ohnuté. Lze je narovnat teplou vodou, ale já jsem to zjistil, až když jsem měl vozíky slepené a už se mi je nechtělo rozlepovat, takže jsem to svedl na sesychání nevyschlého dřeva, ze kterých se vozíky určitě vyráběly. Udržení geometrie křídel a trupu nám ulehčují nesymetricky umístěné kolíky, proto jsem je lepil až nakonec. U ostatních dílů žádné vodící kolíky nejsou, takže jsem si musel pomoci kousky drátů. Nejdříve jsem si pečlivě rozměřil umístění motorové gondoly. Po přilepení jsem ji použil jako vztažnou rovinu při lepení výškovek a motoru. Je to náročná operace na přesnost, ale hlavně kvůli drobnosti dílů a křehkosti spojů lepených sekundovým lepidlem. Vstup do motoru můžeme vylepšit leptanou mřížkou. Varianta mřížky, kterou si zvolíme, závisí pouze na nás. Já jsem do V-1 použil první variantu a pro Loon druhou. Mřížky jsou svou jemností na hranici použitelnosti a jejich vzájemné slepení bylo pro mě hodně tvrdým oříškem. Chvíli jsem uvažoval, že je zahodím. Ale nakonec se mi to podařilo. Vstup do motoru je však tak hluboký, že mřížka není téměř vidět. Vrtulku na špičku trupu máme dle návodu nalepit natupo, ale já jsem raději do trupu vyvrtal otvor a vrtulku odlitou s válcovým nálitkem zapustil do trupu. Vyplatilo se mi to, protože mi střela párkrát přistála na zemi, ale vrtulka se neodlomila. Na rozdíl od letadel jsem nemusel řešit přechod křídlo-trup, protože poloviny křídel se nasouvaly na trubku procházející trupem, takže tmelení vzniklé spáry by bylo spíše na škodu. Při stavbě vozíku je potřeba si důkladně prohlédnout návod a dbát na správné umístění příčných vzpěr, aby byly ve správné výšce. Na ně se totiž lepí podpěry s profilem trupu, u prvního vozíku, který jsem lepil pod V-1 jsem je nalepil špatně a střela na vozíku je příliš skloněná čumákem dolů a není vodorovně jak by měla být. U druhého vozíku jsem chybu už naštěstí nezopakoval. Oje jsem lepil až po nabarvení na hotový vozík.
Střely i vozíky
jsem přestříkal Surfacerem 1200, opravil pár
zbylých škrábanců a měl jsem je
připravené k nastříkání.
Použil jsem lihové a akrylové Agamy. Na V-1 jsem
si zvolil flekatou kamufláž tvořenou RLM 71 a 65.
Nejdříve jsem střelu přestříknul
bílou, aby světle modrá lépe kryla.
Bohužel jsem neměl autentické odstíny doma, takže
jsem si namíchal nějakou světle modrou a tmavě zelenou a na
výsledku to stejně není poznat. Lepivou gumou
jsem vymaskoval flíčky a hranici mezi horními a
spodními plochami. Zbytek jsem vyplnil maskotem
Windsor&Newton. Potom jsem nastříkal tmavě zelenou,
odmaskoval, přestříkal Sidoluxem a měl připraveno na
obtisky. Čekal mě nesnadný úkol
umístit na povrch 22 popisek. Popisky č. 12 jsou
příliš dlouhé a nevejdou se na
označené místo, proto jsem je musel
zkrátit asi na polovinu. Obtisky od polského
Techmodu jsou příkladně tenké, ale
pevné a po použití Tensolu ochotně zalezly i do
prohloubeného rytí. Po opětovném
přestříkání Sidoluxem jsem napustil
spáry na horních plochách tmavou
zelenou a spodní světle šedou olejovou barvou a
štětcem dobarvil detaily jako vstup a výstup z
motoru a vrtulku. Vystupující detaily jsem
zvýraznil drybrushem a povrch přestříkal
polomatným lakem. Pro JB-2 Loon jsem si zvolil
atraktivní zbarvení v kombinaci
oranžové a červené. Odstíny jsem si
opět namíchal od oka podle návodu.
Nejdříve jsem stříknul podkladovou
bílou, na ni žlutou a vymaskoval části,
které budou červené-motor a část
trupu. Maskování tenoulikými proužky
kabuki pásky bylo zkouškou nervů, ale podařilo
se. Nakonec jsem nastříkal oranžovou příď.
Další postup byl stejný jako u V-1.
Lesklý lak, obtisky, naštěstí jen
čtyři, napuštění spár umbrou
pálenou, lesklý lak, domalovat detaily, drybrush,
polomatný lak a bylo hotovo. Barvení
vozíků jsem začal taky nástřikem
podkladové bílé. Potom jsem je
stříknul pískovým odstínem
a přestříkal polomatným lakem.
Namíchal jsem si tmavší a
světlejší hnědou olejovou barvu a molitanem jsem
je natupoval. Snažil jsem se tak naznačit strukturu dřeva, ale v tomhle
měřítku už to asi nemá cenu, ale na druhou stranu
lepší než vozíky jenom
natřít hnědou barvou. Potom jsem je přestříkal
leklým lakem, provedl drybrush hran, natřel obruče kol a na
závěr přestříkal pololesklým lakem.
Dolepil jsem oje a střely umístil na vozíky.
Kvalitní stavebnice, i když trochu
náročnější kvůli jemnosti
dílů dané zvoleným
měřítkem, zejména popisky u V-1 jsou
modelářský hardcore. Stavbu jsem si po
dlouhé době zase užil, hlavně proto, že jsem nemusel
spěchat.
