Enkový Warhawk

Autor modelu: Daniel Ševčík

Použitý model, výrobce, měřítko: P-40M/N, Academy, 1:72

Použité doplňky: Sada plechů Eduard Zoom určená pro tento model, kousek drátků na hadičky na podvozkové nohy, vlákno z dámských silonek na anténu, lihovky Agama, akrylky Lifecolor a Valejo, Sidolux, dark wash Mig, pigment dry mud Mig, nýtovací kolečko Dousek

Kdy byl model postaven: dokončeno říjen 2009

Popis stavby: Kittyhawk, Tomahawk, Warhawk, prostě Curtiss P-40. Pé čtyřicítka mě vždycky fascinovala tvarem předku se svým obrovským vstupem vzduchu k chlazení motoru. Předek mi připomíná kočkovité šelmy a zejména tygra. I když se nejednalo o nejvýkonnější stroje, odvedly kus dobré práce a za použití vhodné taktiky byly i úspěšnými stíhačkami. Letošní zaměření Nostalgia Cupu mi padlo do noty a já chtěl do uzávěrky stihnout rozšířit svoji Curtissí rodinku ještě o enko. Vzhledem k zaměření na dvaasedmdesátky padla volba na Academku.

Stavbu jsem pojal v podstatě jako krabičku doplněnou zoom sadou plechů od Eduarda. Kromě toho jsem chtěl povrch onýtovat a udělat standardní úpravy, jako je vyvrtání hlavní a výfuků. Z internetu jsem si stáhnul nýtovací výkresy a s jejich pomocí jsem nýtovacím kolečkem pana Douska onýtoval celý povrch. Vzhledem k tomu, že mi několikrát kolečko ujelo, bylo třeba chyby opravovat klasickým postupem – tmelení – broušení – nýtování a znovu. V místech, kde jsem se s kolečkem nedostal, jsem použil píchání špendlíkem.

Vlastní stavbu jsem zahájil sestavením cockpitu a doplněním plechy. Maloval jsem to akrylovými barvami Lifecolor a  Valejo. Barvu jsem přetřel Sidoluxem a udělal wash mixem akrylových tmavých barev. Znázornil jsem nějaké odřeniny a upravil zaměřovač. Do trupu jsem vlepil papírovou přepážku, aby se do kabiny nedostala při stříkání barva ze vstupů vzduchu. Pak následovala kompletace hlavních celků – křídel (už s vyvrtanými zbraněmi) a VOP ke trupu, přilepení kabiny a její zamaskování. Po té jsem opravil drobné nepřesnosti tmelem, potom to přebrousil, opravil rytí a nýtování. Na drobné opravy je velmi dobrý Surfacer 500.

Model jsem nejdříve nastříkal Surfacerem 1000, potom matnou černou Agamou, jako podkladem pro další stříkání. Dále jsem pokračoval nastříkáním spodních ploch neutral gray, jejich zamaskováním a nástřikem olive drab. Pak jsem nastříkal náběžné hrany a skvrnu na přední části motoru tmavě zelenou Agamou. Vnitřní plochy panelů jsem vystříkal světlejší olivovou. Vnitřní plochy jsem podvozku jsem natřel Lifecolorem zinc chromate yellow. Následovalo naznačení odřenin hliníkovou klihovkou tenkým štětcem, natření Sidoluxem, nanesení obtisků, přestříkání silně zředěnými barvami olive drab a neutral gray a vyzkoušel jsem vyznačení spár washem Mig. Po zaschnutí po pár desítkách minut jsem přebytečnou špínu setřel hadrem.

Co se týká obtisků, použil jsem původní ze stavebnice. Jak praví klasik, takovou krmi jsem ještě nejedl. Obvykle je před vložením do vody ještě přetřu vičkou na změkčení, ať nejsou tak tuhé už při nanášení. Ale academácké jsou tuhé jak prkno. Oč jsou tuhší, o to jsou tlustší a o to méně se lepí na povrch. Navíc byly jako bonus ještě přesazené, což jsem zjistil až ve vodě. Neměl jsem nejmenší chuť to řešit, takže jsem si řekl ch.j s tím nechal jsem to tak. Pod obtisk Herkules a na něj silnější vodičku Agama na změkčení. Trochu to pomohlo, ale i tak obtisky místy stříbří, čemuž onýtování také neprospělo.

Pak následovalo přilepení detailů – podvozku, výfuků a naznačení očouzení. U zbraní jsem to jako tradičně přehnal. U podvozkových noh jsem naznačil vedení hydrauliky. Po té jsem blátivým pigmentem Mig naznačil zablácení míst, kam vstupovala posádka – zejména na křídlech pod kabinou a na spodní straně trupu a křídel (zašpinění od stříkanců z kol nebo od bordelu zvednutého proudem vrtule). Potom jsem přilepil kryty podvozku, přídavnou nádrž a vrtuli, aby se točila. Nakonec jsem přilepil antény. U nich se mi velmi dařilo, tak vzduchem lítala jedna „Japonec by použil slovo Gejša“ za druhou.

S výsledkem jsem v rámci možností spokojen, ale práci s academáckými obtisky příště zvážím. Přibyla mi do sbírky další P-40 a doufám, že nebude poslední. Stavbu jsem zvládnul na mě poměrně rychle, začal jsem někdy na začátku léta a vzhledem k tomu, že jsem na ní nemakal moc intenzivně jsem Speedy Gonzales.